Domů     Technika
Poletíme k jiným galaxiím?
21.stoleti 21.7.2005

Reálný stav vývoje raketových pohonů, a zvlášť těch jako vystřižených z vědecko-fantastických románů, je na počátku. Jsou tedy cesty do vzdáleného kosmu zatím nereálné?Reálný stav vývoje raketových pohonů, a zvlášť těch jako vystřižených z vědecko-fantastických románů, je na počátku. Jsou tedy cesty do vzdáleného kosmu zatím nereálné?

Historie chemického raketového motoru sahá hluboko před náš letopočet, první reaktivní (parní) motor byl pravděpodobně zkonstruován ve 4. století v Řecku. Ze 13. století našeho letopočtu máme důkazy o použití raket v boji Číňany. Je s podivem, že stovky let poté létáme do vesmíru vlastně na základě podobného principu.

Jako výstřel z pistole…
Chemický reaktivní motor je jednoduchý, funguje na základě zákona o zachování hybnosti. Vystřelíme-li kulku z pistole, je její hybnost rovna hmotností této kulky násobené rychlostí. Hybnost soustavy pistole-kulka musí být před výstřelem i po něm nulová, pistole se tedy bude pohybovat stejnou hybností jako kulka, ale v opačném směru. Ještě že ji střelec drží v pevně v ruce. Odvozeno od našeho příkladu: raketa je vlastně ona pistole a kulka zplodiny deroucí se z trysek.
Všechny známé chemické raketové motory jsou pro cestování ke hvězdám nepoužitelné. Vývoj pokročilých pohonných systémů, jako je štěpný nukleární pohon, fůzní nukleární pohon či anihilační fotonový pohon sice slibuje vylepšování výkonnosti raket, ale při současném stavu vývoje je však i jejich použití pro daleké cesty nemyslitelné.

Velmi velmi velmi velký…
Vesmír je tak velký, že slova selhávají i když je třikrát zopakujeme. Kdyby Slunce bylo kuličkou na cvrnkání o průměru 13 mm, měřila by astronomická jednotka (AU = 150 mil. km), odpovídající střední vzdálenosti země od Slunce, celých 122 centimetrů. V tu chvíli by ovšem naše nejbližší hvězda, Proxima Centauri, byla 337 kilometrů daleko – zkuste docvrnknout z Prahy do Bratislavy…
Světlo od nejbližší hvězdy letí 4,22 pozemského roku, náš vyslanec ve vesmíru – sonda Voyager – opustila hranice sluneční soustavy rychlostí asi 60 000 km/h, k Proximě by tedy letěla 80 tisíc let…. Při pohledu na taková čísla nezbývá než konstatovat, že musíme vymyslet úplně nový způsob cestování vesmírem.

Světlo je nepřekonatelné!
Mezihvězdný koráb poháněný ať chemickým nebo pokročilými pohonnými systémy by byl nepředstavitelně velký a především by letěl velmi dlouho. Let trvající stovky let je pro lidskou posádku neúnosný. Bohužel zvyšování rychlosti až za rychlost světla je nemožné – je experimenty ověřeno, že rychlosti světla nelze dosáhnout, natož ji překonat. Jedinou způsobem, jak se tedy ke hvězdám dostat, je oklamat samotný prostor. I když se mezi odborníky mluví o „nadsvětelných“ rychlostech, vztaženo k místu lodi s pohonem, který takto „klame“ prostor, se o pohyb vůbec nejedná.

Věda se inspirovala fílmem
„Warp“ znamená pokřivení nebo deformace a hrdinové sci-fi seriálu Star Trek cestovali pomocí pokřiveného prostoru (přesněji fiktivního subprostoru) asi tak často jako my vlakem. A právě tvůrci seriálu vlastně dali fyzikálnímu konceptu warpového pohonu jméno – na počest kultovní série jej v roce 1994 tak pojmenoval jeho autor, fyzik mexického původu Miguel Alcubierre.
Tento vědec se věnoval obecné teorii relativity a ze své práce tedy vyšel při teoretické koncepci pohonu, který by umožňoval prakticky okamžitě transportovat kosmickou loď do vzdálených oblastí vesmíru. Před ní by docházelo ke kompresi (stlačení) časoprostoru (podobně jako při „velkém křachu“, teoretické konstrukci zániku vesmíru) a za ní by byl rozpínán (jako při „velkém třesku“). V této warpové bublině nedochází ke změně plynutí času, loď necestuje rychlostí světla, jediný „pohyb“, neomezený žádnou rychlostní hranicí, vykonává čaoprostor sám.

Ani vakuum není prázdné
Proč už tedy dávno necestujeme ke hvězdám? Vytvoření deformace časoprostoru vyžaduje tzv. negativní energii. Je to v gravitačním smyslu pravý opak energie, jak ji známe ze své každodenní zkušenosti. Pokud by existovala „negativní hmota“, měla by zápornou hmotnost.
Taková hmota je teoretický pojem , který je nicméně potvrzen experimenty. Jedním z nich je tzv. Casimirův efekt. Pravé fyzikální vakuum není ve skutečnosti „prázdné“.  Neustále v něm vznikají a zanikají páry „virtuálních“ částic a antičástic – projevují se tzv. vakuové fluktuace (pohyb, kolísání) . Vakuum má tedy určitou hustotu energie. Pokud těsně vedle sebe umístíme dva nenabité kovové pláty, vytvoří se mezi nimi prostor s negativní hustotou energie. Čím je prostor tenčí, tím více vakuových fluktuací je potlačeno, a tím víc klesá hustota vakua. Prostor mezi pláty má proto negativní hustotu energie, což se projeví tím, že tlak okolního vakua stlačí pláty k sobě.
 
Tolik energie…
Takovéto projevy malého množství negativní energie jsou pouze nepřímé, protože konstrukce warpového pohonu by vyžadovala obrovské množství energie. Podle propočtu by k vytvoření bubliny o průměru 200 metrů, pohybující se 10krát rychleji než světlo, bylo třeba energie v množství 10 miliardkrát větším, než je veškerá energie pozorovatelného vesmíru. Navíc by musela být koncentrovaná do velmi malého prostoru.
A jsou zde další otázky. Byla by loď schopna z vnitřku bubliny ovlivňovat její pohyb? Co se stane s vnější hmotou, do níž bublina narazí? Pravděpodobně ji ve formě vysokoenergetických částic vyvrhne do vnitřku bubliny přímo proti vesmírné lodi.
Enterprise ve Star Treku létá tisíc a víckrát rychleji než světlo. Její warpový pohon budeme ale asi muset ještě na dlouhou dobu nechat jen ve fantazii tvůrců filmů. Teoreticky však již dnes víme jak na to.

Více se dozvíte:
http://mikos.flexible.cz/

Červí díry
Cestování černými děrami tentokrát převzali spisovatelé sci-fi od vědců, nikoliv naopak. Červí díra vzniká tak, že se černá díra (místo vzniklé po zhroucení hvězdy) „propojí“ s bílou dírou do jakéhosi „mostu“ mezi různými oblastmi vesmíru. Bílá díra je opakem černé. Černá díra spočívá na zhroucení hmoty (implozi) a bílá díra na prudkém nárůstu hmoty (explozi). Astrofyzkové J. V. Narlikar a jeho kolega K. M. V. Apparao vyslovili domněnku, že velmi prudce explodující galaxie by mohly být obrovskými bílými děrami s milionkrát vyšší hmotností, než má Slunce. Z nich proudí zpět do vesmíru hmota, kterou předtím pohltily černé díry. Abychom mohli cestovat pomocí „můstků“, červích děr, musely bychom vytvořit dva paralelní mosty, každý s jednou černou a jednou bílou dírou na koncích. Z pohledu současného stavu technologií je to však zcela nemožné.
Koncepty tvorby černých děr existují. Stejně tak jako ve vakuu neustále vznikají a zanikají virtuální částice a antičástice, ve velmi malých měřítcích ve vakuu stejným způsobem neustále vznikají a zanikají i miniaturní červí díry. Pro roztažení a stabilizaci takové červí díry s poloměrem ústí 1m by podle výpočtů bylo třeba negativní energie v množství, které vyzáří 10 miliard hvězd za jeden rok. Červím tunelem tedy cesta asi také povede.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Technika Zajímavosti 20.11.2026
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na celkovém trhu dosáhl 37 procent. Ještě zajímavější je srovnání s tradičními pohony: benzinových aut přibylo 38 516 a dieselových 23 882. Elektromobily tak obě kategorie dohromady […]
Technika Vesmír 19.11.2026
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se na něj zase vrátí. Dosáhnout má rychlosti přes 4300 kilometrů za hodinu a vystoupat do výšky až 110 kilometrů. Pokud se ambiciózní plány podaří uskutečnit, […]
Technika Zajímavosti 13.11.2026
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Technika 13.11.2026
Když máte vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nabízí se celkem jednoduchá úvaha: proč neukládat co nejvíce vyrobené elektřiny do baterie? Zvlášť když přebytky dodávané do distribuční sítě vykupují obchodníci často za poměrně nízké ceny. Nebylo by výhodnější pořídit si větší úložiště, schovat do něj co nejvíce energie a využít ji později, když ji sami potřebujete?   Na […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz