Parkinsonova choroba stojí už dlouhou dobu v popředí zájmu. Jedná se o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění. Celosvětově je jím postiženo přes 10 milionů lidí, například v USA žije s diagnostikou této nemoci kolem jednoho milionu pacientů. U nás přes 26 tisíc.
Odborníci si stále nejsou jisti, co přesně nemoc vyvolává. Většinou však hledají příčinu v mozku. Nemoc totiž postihuje centrální nervovou soustavu, vede k degeneraci nervových mozkových buněk a způsobuje úbytek dopaminu, který funguje jako přenašeč signálu mezi nervovými buňkami. Co když je však nutné hledat příčinu nemoci úplně někde jinde?
„Střeva jsou stálým útočištěm pestrého společenství bakterií. Bakterie z této tzv. mikroflóry jsou většinou užitečné, mohou však být i škodlivé. Nemají vliv pouze na trávení,“ říká Mazmanian. Podle jeho tvrzení se nacházejí více než dvě třetiny neuronů periferní nervové soustavy (tj. mimo mozek a míchu) právě ve střevech. Střevní nervový systém komunikuje s centrálním nervovým systémem prostřednictvím bloudivého nervu (Nervus vagus).Při svém experimentu použili američtí vědci laboratorní myši. Stimulovali u nich nadměrnou produkci proteinu zvaného alfa-synuklein, jehož usazování v mozku souvisí s nástupem zkoumaného onemocnění. Výzkumnicí rozdělili myši na dvě skupiny. První měla normální střevní mikroflóru. Druhá byla chována v naprosto sterilním prostředí, a proto střevní bakterie postrádala.
Obě skupiny pokusných objektů prošly několika úkoly (překážková dráha, běh na běžícím pásu atd.), které měly poměřit jejich motorické schopnosti. A výsledek? Myši s kompletní střevní mikroflórou vyšly z tohoto experimentu výrazně hůře než druhá skupina. V jejich mozcích se totiž alfa-synuklein usazoval mnohem více.
Střevní bakterie rozkládají vlákniny na molekuly zvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako například acetát a butyrát. Předchozí výzkumy prokázaly, že dokáží aktivovat imunitní odpověď v mozku.
Pro závěrečnou sadu experimentů se vědcům podařilo získat vzorky stolice od pacientů s Parkinsonovou chorobu a vedle toho pro kontrolu vzorky od zdravých jedinců. Jednotlivé vzorky transplantovali myším bez střevní mikroflóry. Myši se střevními bakteriemi od pacientů s Parkinsonovou chorobou začaly vykazovat příznaky zkoumané nemoci. Druhá skupina nikoli.„Skutečnost, že je takto možné přenést symptomy onemocnění, usvědčuje střevní bakterie z vyvolávání této nemoci,“ říká Mazmanian a jedním dechem dodává, že daná problematika musí být dále studována. Může být totiž důležitá pro budoucnost léčby Parkinsonovy choroby.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
