„Antonín Holý zanechal na našem ústavu hlubokou stopu. Kromě svých žáků a pokračujícího výzkumu tu po něm zůstala tradice cílevědomé a obětavé práce s tvrdošíjným zaujetím a přesvědčením, jak postupovat,“ říká Dr. Zdeněk Hostomský, ředitel ÚOCHB. „I proto je pro nás důležité zachovat toto místo pokud možno v nezměněném stavu jako připomínku vědecké píle, která mu umožnila dosáhnout oněch zářných úspěchů a světové proslulosti.“Někdejší spolupracovníci udržovali pracovnu profesora Holého v původním stavu do začátku roku 2016, kdy musela být kvůli kompletní rekonstrukci vyklizena. Nyní se po dokončení rekonstrukce vrátilo vše zpět na původní místo.
„Jsem moc ráda, že se podařilo vrátit na původní místo téměř vše, co tu po sobě pan profesor zanechal,“ prozradila Barbara Česneková, někdejší sekretářka a blízká spolupracovnice Antonína Holého, která po jeho boku působila od roku 1993 až do jeho smrti v červenci 2012. „Na své místo se vrátil třeba jeho zápisník, hrnek na kávu nebo jeden z jeho milovaných kaktusů. Chtěli jsme, aby návštěvník měl pocit, že si pan profesor jen odskočil do laboratoře a za chvíli se zase vrátí,“ dodala.Ke zpřístupnění pracovny v budově Ústavu organické chemie a biochemie na Flemingově nám. 2 v pražských Dejvicích. dojde 3. května od 10 do 16 hodin. Pracovna se bude veřejnosti otevírat i v budoucnu při pravidelných dnech otevřených dveří a jiných příležitostech, pro organizované skupiny i v jiných termínech po předchozí domluvě.Léky Antonína Holého doslova změnily svět. Profesor Antonín Holý nebyl příliš vzdálen tomu, aby od švédského krále převzal Nobelovu cenu. Zasloužil se o vyvinutí řady účinných léků na virové onemocnění, tzv. antivirotika. Například proti hepatitidě typu B, oparům, ale především proti viru HIV. Díky těmto přípravkům se zcela změnil průběh nemoci AIDS.Antonín Holý se narodil 1. září 1936 v Praze. V druhé polovině 50. let minulého století vystudoval organickou chemii na Univerzitě Kalově. V roce 1960 nastoupil do Ústavu organické chemie, odkud přešel po třech letech do nově vzniklé laboratoře chemie nukleových kyselin.
Postupně to dotáhl až na nejvyšší vědeckou hodnost – doktora věd. Tím se stal v roce 1984, ve své práci se věnoval syntéze nukleotidů a nukleosidů. V roce 2004 habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Krátce na to byl jmenován profesorem organické chemie.
Za jeden z nejdůležitějších momentů ve své kariéře považoval okamžik, kdy se dostal na oddělení nukleových kyselin, které od roku 1987 vedl. Dalším zlomovým bodem bylo setkání s profesorem Erikem de Clercqem (*1941) z univerzity v belgické Lovani. Došlo k němu v roce 1976 a odstartovalo mimořádně plodnou spolupráci. Vědci se podíleli na vývoji antivirotik a stali se spoluautory několika patentů. Jeho nejznámějšími léky jsou léky proti AIDS, které dnes chrání životy miliónů lidí po celém světě. Jejich objev odstartovala Holého práce z počátku 80. let, v níž poukázal na modifikované nukleové kyseliny, které jsou aktivní proti viru. První podoba léku se objevila v roce 2001 pod názvem Viread. Jeho užívání bylo poměrně komplikované, lék se však dále vyvíjel a dnes už stačí užívat jednu tabletu denně. Měsíčně vyjde užívání na pět set dolarů. Nutno dodat, že léky virus nevyléčí, ale deaktivují – uspí. Nakaženým virem HIV však významně prodlouží život. A to i o desítky let.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
