Velkoměsto bez podzemní dráhy? V současnosti již jen těžko představitelné. A tak se každá rozumná metropole snaží svůj systém metra budovat a pokud možno jej i rozšiřovat.
Výjimkou není v tomto ohledu ani finské hlavní město Helsinky. Zde metro jezdí od roku 1982, je tedy o osm let mladší než to pražské. Samotné Helsinky mají něco přes 600 000 obyvatel, avšak se sousedními městy Vantaa a Espoo tvoří urbanistický celek s více než jedním milionem obyvatel.
Právě do Espoo směřuje prodloužení dosud jediné trasy helsinkského metra. Není bez zajímavosti, že jeden z úseků včetně stanice Espoonlahti buduje česká stavební společnost Metrostav.
Vjezd do rozestavěného úseku s označením LU24 Espoonlahti. Stavaři zde razí celkem 2 684 m jednokolejných traťových tunelů, 80 m propojovacích tunelů a téměř 300 m dlouhou jednolodní stanici Espoonlahti.
Finským návštěvníkům je hned jasné, jakým prazvláštním jazykem stavbaři hovoří.
Ražby budoucí stanice metra Espoonlahti jsou momentálně přibližně v polovině. Součástí projektu je také vybudování dvou rozrážek a technologických komor pro větrací šachty a traťové výměny vedoucí k sousednímu úseku Sammalvuori.
Veškeré ražby probíhají tradiční severskou tunelovací metodou Drill&Blast, která je použitelná v místních geologických poměrech a zároveň v porovnání s ostatními metodami ražení relativně levná.
Stavbyvedoucí Josef Dolejš v akci.
Metoda Drill&Blast spočívá v rozpojování horniny za použití trhacích prací a realizaci minimálního ostění. Tato metoda se hodí ideálně do soudržných skalních masivů.
Navrtat a odpálit, tak vypadá většia práce českých stavbařů.
Každým odapem stavbaři získají pět metrů, denně postoupí o metrů dvacet. V tomto ohledu je extrémně důležitá práce geodetů, kteří vyměřují správné navrtání horniny.
Kam člověk v tunelu kopne, tam se objeví voda.
Světlo na konci tunelu. Čeští stavbaři jsou zatím v polovině svých prací.
Detail stěny uvnitř tunelu.
Mimořádná investice, na níž se významně podílí i finský stát, dvojnásobně rozšíří stávající jedinou linku helsinského metra a prodlouží ji až na opačnou hranici města Espoo. Pod největší finskou aglomerací, v níž žije téměř 20 % obyvatelstva, vyroste ve dvou fázích 21 kilometrů nové podzemní trati a 13 nových stanic. Po dokončení se počítá s přepravní kapacitou až 100 000 cestujících denně.
Zatímco Praha si musí důležité infrastrukturní projekty typu metro či Městský okruh z pravidla zaplatit sama, případně z evropských fondů, ve Finsku na nich významně participuje stát. Financování projektu Länsimetro pokrývá ze 30 % státní rozpočet.
Zbývajících 70 % nákladů si zajišťují samotná města, přičemž na Helsinky připadá 28 % a na Espoo 72 %.
Raziči divize 5 stihli za necelý rok vyrazit z několika čeleb dohromady 98 000 metrů krychlových rubaniny.
Stěna připravená k odpalu…
Pozor…
Ohlušující výbuch doznívá několik vtěřin a tunelem se valí zlověstný oblak jedovatého dýmu.
„Za velkou specialitu aktuálního projektu považuji ražbu prostoru pro stanici metra Espoonlahti, který bude mít rekordní plochu výrubu 380 m2. To je o 40 m2 více než má rozplet tunelu Mrázovka, dosud největší podzemní dílo Metrostavu.
Ražená část stanice dosáhne impozantních parametrů – rozpon 25 metrů a výška téměř 17 metrů.“ říká ředitel organizační složky Metrostavu ve Finsku Aleš Gothard.
Bunkoviště českých stavbařů.
Finská vlajka pozorně dohlíží na postup prací.
Již téměř hotová stanice nazvaná Tapiola…
…za kterou roste obchodní centrum.
Interiéry stanice Tapiola.
Část helsinkského metra vede i pod mořem.
Evangelická katedrála v Helsinkách, jeden ze symbolů města.
