Vědci z Centra amerického paleontologického výzkumu se domnívají, že mají v rukou důkaz o rané migraci člověka do Ameriky. Na základě studia zvířecích kostí jsou přesvědčeni, že člověk na americký kontinent přišel o 115 000 let dříve, než si antropologové původně mysleli..

Při studiu několika kostí mastodontů výzkumníci z Centra amerického paleontologického výzkumu zjistili, že jsou na ostatcích velkých amerických chobotnatců patrné známky manipulace s kostmi. Domněnku potvrdil i pokus, při kterém experimentální archeologové rozbíjeli kosti slonů kamennými nástroji.

Tato činnost zanechala na kostech přesně takové známky, jaké vědci našli na ostatcích pravěkých zvířat.

Dosud se většina odborníků shodla na tom, že se lidé do Ameriky dostali přes dříve průchodnou Beringovu úžinu před 15 000 – 40 000 lety. Výsledky nejnovějšího výzkumu ale posouvají hranici do období před 130 000 lety.

Pokud vědecká obec uzná výsledky studie amerických expertů, bude nutné v mnoha ohledech přepracovat scénář kolonizace amerického kontinentu. Nejen, že budou vědci muset vymyslet, jak lidé Ameriku osídlili, ale bude nutné také najít odpověď na otázku, kdo se do nového světa jako první vypravil.

Anatomicky moderní člověk se totiž v Africe vyvinul před 80 000 – 100 000 lety. Pokud ale mastodonty naporcovali lidé, museli to být zástupci nějakého ranějšího lidského druhu. V potaz podle autorů studie přichází Homo erectus, který se dostal jak do Asie, tak do Evropy.

Jinými kandidáty na nejstarší Američany jsou ještě neandertálci nebo Denisované. Než ale vědci najdou ostatky stejně staré jako opracované zvířecí kosti, zůstanou otázky bez odpovědí.