Plánovači budoucích lunárních misí a základen se budou muset vypořádat se skutečně mrazivou výzvou: jak to udělat, aby jejich výtvory bez úhony přečkaly dvoutýdenní noc na Měsíci? Zdá se, že Evropská kosmická agentura našla elegantní řešení..

Během čtrnáct pozemských dní trvající noci je lunární povrch osvětlený toliko světlem odraženým z modré Země, takže teploty klesají pod mínus 170 stupňů. Některá místa ve vyšších šířkách pak mají ještě kratší noci, díky čemuž mají i delší doby tmy. A některá jsou dokonce ve tmě permanentní.

Mnohé robotické mise doplatily právě na dlouhodobé působení chladu. Například sovětský rover Lunochod 2 selhal po noci v květnu 1973, když jeho radioaktivní jednotka vytápění měla po čtyřech měsících průzkumu už příliš nízký výkon.

Pilotované výpravy Apollo zůstaly na lunárním povrchu jen několik dní – a všechny přistály brzy po ránu (z místního pohledu). Ale budoucí kolonizátoři budou muset na Měsíci pracovat ve dne i v noci. A budou muset žít s vědomím, že životadárná sluneční energie a teplo nebudou v průběhu čtrnácti nočních (pozemských) dní dostupné.

„Až dosud bylo teplo získávané radioaktivní rozpadem a na stejném principu založené zdroje energie preferovaným řešením pro budoucí lunární základny,“ vysvětluje Moritz Fontaine z ESA. „Jenže tyto zněkolikanásobní cenu a komplexnost jakékoliv expedice Takže jsme hledali nějaké přijatelnější řešení za použití schopnosti lunárního regolitu absorbovat a ukládat energii při osvětlení sluncem, následně ji pak během lunární noci uvolňovat.“.

Tepelný motor poháněný teplotním rozdílem může být udržovaný v chodu přímo slunečním zářením, které v oblasti rovníku zvedá povrchové teploty nad 100 stupňů Celsia. Zároveň je přebytečné teplo ukládáno do regolitu.

Jakmile přijde noc, tepelný motor pokračuje v činnosti postupným uvolňováním energie z ohřátého regolitu.

„Princip máme propracovaný do nejmenších detailů,“ dodává Moritz Fontaine. „Dalším krokem, který realizujeme v rámci programu General Studies ESA, bude provedení numerických a simulačních studií. Díky nim získáme reálná data ohledně možností ukládání tepla a výroby elektrické energie systémem.

Výsledky nám pak umožní zkonstruovat malý demonstrátor, abychom mohli koncepci ověřit v praxi.“.