Švédští vědci po několik let sledovali migraci rybáků dlouhoocasých (Sterna paradisaea) a dalších ptačích druhů. Právě rybáci je však zaujali nejvíce. Tito ptáci létají doslova z jednoho konce světa na druhý.

Vzdušnou čarou se jedná o vzdálenost 40 tisíc km. Když však vědci vyhodnotili data, která získali díky satelitnímu sledovacímu zařízení, zjistili, že to neberou vůbec nejkratší cestou. Jeden individuální let měřil dokonce kolem 96 000 km! Více než dvojnásobek cesty okolo světa..

Sledovaný pták vyrazil 25. července 2015 ze svého hnízdiště na Britských ostrovech směrem na jih. Podél západního afrického pobřeží doletěl až k Mysu Dobré Naděje, načež  svůj let stočil na východ a vydal se napříč Indickým oceánem, později opět zamířil na jih.

Nejzazšího bodu své ceny dosáhl 5. listopadu 2015, kdy se dostal se do blízkosti Antarktidy. V této oblasti zůstal až do 5. března 2016, kdy zamířil opět podél afrického pobřeží na sever. Zpátky do Evropy doletěl 30. dubna 2016.

„Díky malým a lehkým sledovacím zařízením, můžeme následovat i drobné ptáky na jejich dalekých cestách,“ řekl Anders Hedenström ze švédské Lund University. „Za pouhých pár let jsme se dozvěděli o migračních strategiích ptáků více než předtím za stovky let.“.

Zajímavá data přineslo i sledování dalších ptačích druhů. Nejdelší let bez přestávky vědci zaznamenali u břehouše rudého (Limosa lapponica). Ten vyrazil na konci srpna z Aljašky a na Nový Zéland dorazil za neuvěřitelných 7 dní.

V březnu absolvoval další non-stop let, tentokrát osmidenní napříč Pacifikem do Asie. Urazil při něm 11 500 km. Poté, co v Asii nabral síly, vyrazil zpět na Aljašku.

Nejvýše během migrace vystoupala husa indická (Anser indicus), když při překonávání Himálají letěla v nadmořské výšce 7300 metrů.