Zatímco na vysokých školách je studentek více než studentů, se zastoupením žen mezi výzkumníky je to tristní. Vědkyň stále ubývá. Podle nejčerstvějších statistik dosahuje zastoupení žen ve vědě nejnižší do roku 2001 – dosahuje přibližně 27 %..
Otázkou, proč žen ve světě vědy ubývá, se zabývaly dvě špičkové vědkyně profesorka Helena Illnerová a profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová. Jedním z důvodů je podle nich skutečnost, že vědečtí pracovníci jsou dnes zavaleni administrativou a byrokracií.
Namísto bádání musí vyřizovat kvanta papírů při vyřizování grantových žádostí. „Ta neefektivnost může ženy odrazovat, obzvlášť když jsou matkami, které se snaží využívat čas na maximum a zbytečně jím neplýtvat,“ uvedla Illnerová.
Kvůli způsobu financování postaveného na grantech se navíc ve vědě rozbujel silný konkurenční souboj, což ženám také nemusí podle Illnerové vyhovovat.
Podle Heleny Tlaskalové by pomohlo, kdyby se upravil způsob financování výzkumu tak, aby šlo více peněz institucím a méně přes granty a aby ubylo administrativy. Obě se shodly na tom, že by bylo dobré podpořit rodiče při návratu z rodičovské dovolené do aktivní vědy.
Právě ženy totiž někdy řeší problém, že jim skončí projekt zrovna v době mateřské přestávky, a ony pak mají ztížený návrat na původní pozici.
Malý výběr ze statistik:
Zastoupení žen v magisterském studiu dosáhlo v roce 2014 téměř 60 %, mezi doktorandy bylo 44 % žen.
V přírodních vědách dosáhlo zastoupení žen v magisterském studiu 42 % a v doktorském studiu 46 %.
Technické vědy studovalo 32 % žen na magisterské úrovni a 27 % na úrovni doktorské.
V zemědělských vědách tvořily ženy 66 % magisterských studentů a 56 % doktorandů.
Lékařským vědám se na úrovni magisterského studia věnovalo 67 % žen a 53 % jich bylo mezi doktorandy.
Sociální a humanitní vědy studovalo 68 % žen na magisterském stupni a 53 % v doktorském studiu.