Jak moc ovlivňuje reklama naše podvědomí a jak naše podvědomí ovlivňuje nás? Dokáže nás dobře cílená propagace donutit si něco koupit, aniž bychom to vlastně chtěli? Psychologické průzkumy mluví jednoznačně.

Asi by málokoho napadlo, že významy slov jako propagace, reklama nebo marketing mají kořeny už v pradávných dobách před naším letopočtem.

Jak se obchodní praktiky nazývaly tenkrát se už asi nedozvíme, nicméně už v zápisech ze starého Egypta nebo Mezopotámie o nich můžeme leccos zjistit.

Prameny se různí, ale jedno je jasné!

již stovky let před naším letopočtem obchodníci dělali vše pro to, aby se o nich vědělo a aby se k nim zákazníci vraceli. Nejběžnější praxe byla vystavování vlastního zboží viditelně před zraky co nejvíce lidí.

Obchodníci si vybírali místa, kde byli nejlépe vidět a vymýšleli různé cedule nebo značky, kterými nakupující chtěli zaujmout a hlavně přesvědčit k tomu, aby si je zapamatovali. Fungovali také tzv. vyvolávači, které bychom mohli nazvat praotci dnešní reklamy.

Ti totiž hlásali líbivá a úderná hesla v ulicích a na trzích, které si lidé mohli snadno zapamatovat a ke konkrétnímu zboží přiřadit. Ve středověku se objevily už první kamenné obchody a z cechů se postupem času stala modernizovanější manufakturní výroba, která již zcela běžně využívala vlastní značky a slogany na plakátech nebo inzerátech.

Reklama má napříč dějinami jediný úkol, kterým je nás přimět, abychom si propagovaný produkt pořídili i ve chvíli, kdy jsme přesvědčeni, že ho vůbec nechceme. Techniky a praktiky jsou už tak daleko, že kolikrát ani nepoznáme, že se jedná o reklamu.

Doba je natolik pokročilá, že aniž bychom o tom věděli, chováme se a děláme přesně to, co obchodník chce. A když ve finále produkt koupíme, myslíme si, že jsme tak udělali z vlastní vůle a rozhodnutí. Vůbec nepřipouštíme fakt, že to celé byla naplánovaná akce skryté reklamy.

Poměrně často se můžeme na toto téma setkat s psychologickým termínem priming, který vystihuje přesně podstatu této problematiky. Je tak nazvaný proces, kdy nás naše vědomé sledování reklamy, ať už v televizi, v novinách nebo kdekoliv jinde, přiměje k chování či přemýšlení, o kterém už my vědomě nevíme.

Stačí, aby sdělení zvolilo vhodný vizuální vjem, hlasový podtext, slova nebo i místo a naše podvědomí se začne nepozorovaně adaptovat na reklamu a bez naší vůle ovlivňovat naše myšlenky, chování a rozhodování.

Reklama hýbe lidskou psychikou

Internet je vedle televize bezpochyby tím nejmocnějším médiem s ohledem na preference odlišných věkových skupin. Firma, která nemá své vlastní webové stránky, jakoby neexistovala. Většina lidí by mohla web považovat za obyčejnou prezentaci v mnohých případech by měli pravdu.

Poslední dobou se však stále více firem zaměřuje na problematiku zvanou SEO (Search Engine Optimization), která se zabývá budováním autority a rentability webových stránek.

Součástí tohoto procesu je, mimo jiné, vizuální a uživatelské zatraktivnění celého webu za účelem vyšší konverze.

Jednoduše řečeno, moderní reklama vychází z pozorování lidského chování a do jisté míry ho zneužívá ve svůj prospěch. Některé metody, jako například podprahová reklama, jsou oficiálně postihovány zákonem.

Jak hluboce se tedy necháváme reklamou ovlivňovat? Mění naše myšlení a chování opravdu tak razantně? Na podobné otázky není bohužel jednoznačná odpověď, protože druhů reklamy je nepřeberné množství a každá na člověka působí odlišně.

Podle posledních průzkumů lze nicméně zcela přesně vyčíst úplně opačnou věc – tedy kde nám reklama nejvíce vadí a obtěžuje nás. Zhruba 75% respondentů se shodlo, že reklama v televizi je právě tím typem, co se míjí účinkem, protože většina z nich ji přepíná a nikdy se na ní nedodívá do konce.

Podobně na tom jsou sociální sítě jako Instagram nebo Facebook, kde se číslo pohybuje kolem 48 %. V rádiích, časopisech a novinách je reklama považována za obtěžující zhruba v 50% případů. K vysokým číslům se také šplhá internet obecně (60 %) a letáky v poštovních schránkách (58 %).

Jako iritující spotřebitelé považují reklamy speciálně toho typu, díky kterým je přerušen pořad v televizi (40 %).

Kde je reklama ale nejvíce účinná a efektivní?

Výsledek není nijak překvapivý. Jsou jím prezentace a ochutnávky potravin (i jiných produktů) přímo v obchodech, kde více než 70 % respondentů reklama nevadí a naopak se jí dobrovolně nechají ovlivnit.

Další velmi účinný typ reklamy jsou upoutávky přímo v regálech nebo pultech daného obchodu. Vzhledem k tomu, že lidé po regálech očima neustále brouzdají, nebije propagační sdělení tak do očí a jeví se jako přirozené.

Kolem 60 % spotřebitelů uvedlo, že jim tento typ reklamy nevadí, naopak díky němu kolikrát třeba i lépe či výhodněji nakoupí.