Vědci z australské University of Adelaide prozkoumali DNA zubního plaku čtyř neandertálců. Z výsledků se jim podařilo zjistit, jakou stravu lidé jedli před tím, než zemřeli i jaké přírodní léky používali. .
Australští archeologové analyzovali DNA neandertálců z belgické lokality Spy a španělského naleziště El Sidrón z období před 42 000 – 50 000 lety. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že mezi stravou populace ze Španělska a Belgie byly výrazné rozdíly.
Posledním jídlem neandertálců z jeskyně Spy bylo maso srstnatých nosorožců a divokých ovcí. Kromě masa jedli lidé z Belgie také houby. Strava španělských neandertálců byla o něco chudší. Vědcům se nepodařilo ze zubního plaku zachytit žádné zbytky masitého pokrmu.
Lidé z lokality El Sidrón si pochutnávali spíše na rostlinné stravě. Jejich zubní plak odhalil přítomnost zbytků piniových oříšků, mechu, hub a kůry stromů. Zubní povlak jednoho ze španělských neandertálců navíc obsahoval stopy topolu, který se u žádného jiného zkoumaného jedince neobjevil.
Člověk, v jehož ústech se našly zbytky topolu, měl také v čelisti zubní absces. Dutina vyplněná hnisem se vytvoří, když se bakterie dostanou ze zubního kazu až do čelisti, kde způsobí bolestivý zánět. V souvislosti s tímto objevem se archeologové z Uniiversity of Adelaide domnívají, že nemocný neandertálec jedl topol, aby zmírnil projevy zánětu.
Strom totiž obsahuje kyselinu salicylovou, která je účinnou látkou v aspirinu. U stejného jedince vědci také zaznamenali stopy plísně obsahující antibiotikum penicilín.
Závěry studie australských vědců opět potvrzují, že neandertálci byli vyspělým druhem člověka. V přírodě kolem sebe se dokázali velice dobře orientovat a kromě jídla uměli ve svém okolí najít i léky.