Umělé oplodnění je řešení pro ženy, které nemohou otěhotnět přirozenou cestou. S odkládáním početí do stále vyššího věku je vylepšování metod asistované reprodukce pro odborníky důležitým tématem.

S novým objevem přišel v roce 2015 mezinárodní tým vědců z Oregonu, Stanfordu a Valencie. .

V Evropě za rok podstoupí umělé oplodnění více než půl milionu žen, z těchto výkonů se narodí asi 100 000 dětí, což je 1,5% z celkového počtu novorozenců. Při umělém oplodnění jsou ženě podány hormony, díky nimž se z vaječníků uvolní více zralých vajíček.

Ta se pak v laboratoři smíchají se spermiemi a vzniklá embrya se nechají 3 až 5 dnů kultivovat. Z embryí se vybere jedno nebo dvě zdravá a dobře se vyvíjející, která jsou vpravena do dělohy matky. Zda jsou zárodky zdravé, se zjišťuje pomocí genetické analýzy nejčastěji ve fázi, kdy má embryo 16 buněk a nazývá se morula, což je asi čtvrtý den po oplodnění.

Čím déle je ovšem zárodek kultivován v laboratoři, tím větší je šance, že nebude v pořádku. Nejčastějším důvodem zániku embrya jsou chromozomální odchylky vedoucí buď k potratu, nebo fatálním postižením dítěte (například Downovu syndromu).

Čím dříve, tím lépe

Podle odborníků má chromozomální odchylky 50 – 80% zárodků stvořených mimo tělo matky. Nepodařené umělé oplodnění má silný vliv na psychiku ženy, která nemůže otěhotnět a tíživá je i finanční stránka, jeden pokus stojí 20 000 – 70 000 korun.

Vědci se proto nyní zaměřují na způsoby, jak postižená embrya rozpoznat co nejdříve aby tak mohli zvýšit šanci ženy na úspěšně donošené zdravé potomky. Mezinárodní tým embryologů se zaměřil na raná stadia vývoje zárodku.

Vědci zjistili, že pomocí moderních metod jsou schopni poznat, zda je vše v pořádku během 30 hodin od „početí“.  Výsledky pochází ze studia 117 lidských zárodků od 19 párů, jejichž embrya byla předtím zmrazena.

Věk matek byl v průměru téměř 34 let. Objev se podařilo uskutečnit díky pokroku v metodách genetické analýzy a zobrazování.

Zvýší pokrok šance na miminko?

Studie jako první v oboru zkombinovala kompletní analýzu chromozomů, projevy genů v raném stadiu a načasování dělení buněk. Z odebraného genetického materiálu ještě před prvním rozdělením buňky – tedy těsně poté co splyne vajíčko se spermií, dokázali vědci identifikovat 12 genů, které jsou aktivovány v raném stadiu.

Díky těmto genům pak bylo možné rozeznat chromozomálně normální embrya. Odborníci se zároveň zaměřili na jednotlivé fáze dělení buněk. Už z předchozí studie stejného týmu totiž vyplynulo, že vadné zárodky se od zdravých výrazně liší v délce jednotlivých etap dělení buněk.

Zobrazování je nadějnou metodou, jelikož je neinvazivní, to znamená, že není nutný zásah do vyvíjejícího se zárodku, který je potřeba například u odebrání genetického materiálu. Embryologové si od studie slibují, že by mohli být v blízké budoucnosti schopni rozeznat nejzdravější zárodek velmi brzy, tím zvýšit šanci na úspěšně dokončené těhotenství a poskytnout tak lepší vyhlídky párům s problémy početí.