Jak může vypadat soužití lidí s roboty? Na tuto otázku se snaží odpovědět kurátoři londýnského Science Museum, kde byla zahájena výstava věnovaná strojům s umělou inteligencí. Kromě možných scénářů budoucnosti, mapuje výstava historii modelů napodobujících člověka sahá pět set let zpátky, až do období renesance.

„Jde o nejúplnější a nejreprezentativnější výstavu robotů v historii,“ řekl během vernisáže výstavy ředitel muzea Ian Blatchford. Poté předal roli průvodce Robothespianovi, který hovoří lidskou řečí, dokáže zodpovědět jednoduché otázky, zná Ludolfovo číslo a nechybí mu sebevědomí. „Jsem velmi chytrý robot,“ nechal se několikrát slyšet.

Na jednom z ilustračních panelů kurátoři připomínají, že slovo ‚robot‘ se poprvé objevilo v divadelní hře R.U.R. českého spisovatele Karla Čapka. Následně pak ve 30. letech minulého století přešlo do anglického jazyka. „Slovo ‚robot‘ pochází ze slova robota, českého výrazu pro nucenou práci.

Čapkovi roboti nebyli mechanickými bytostmi, ale syntetickými lidmi, vyrobenými z masa a kostí,“ píše se na panelu.

Na londýnské výstavě je možné vidět šestnáct interaktivních modelů z celého světa schopných interakce s okolím.

Jedním z nejstarších artefaktů je dřevěná soška pohyblivého mnicha z 15. století – mechaniku jeho pohybu zajišťuje hodinový strojek. Naproti tomu moderní roboti z druhého desetiletí současného století hovoří 40 jazyky, dokážou gestikulovat, měnit výraz ve tváři a nabízejí se jako pomocníci na pracovišti i v domácnosti.

Nedávné varování britských expertů, že až 250.000 zaměstnanců státní správy mohou do roku 2030 nahradit roboti, je tak nutné brát vážně.