Jedné z největších suchozemských šelem se mohou stát osudnými polychlorované bifenyly, tedy chemikálie, které přetrvávají v prostředí po desetiletí, poškozují hormonální rovnováhu organismů, tj. mohou snižovat plodnost.

Polychlorované bifenyly (PCB) se od 30. let 20. století používaly jako přídavné látky do barev, laků a náplní transformátorů. V 60. letech se ukázalo, že se dostávají do životního prostředí a odtud rovnou do potravního řetězce.

Vlivu těchto jedovatých látek na reprodukci ledních medvědů v Grónsku a na Špicberkách se věnuje Viola Pavlová z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR ve své studii.

Její výzkum je založen na analýze dat z předchozích studií a na počítačových modelech. „Jde o zranitelný živočišný druh, který je navíc chráněný. Těžko bychom tedy vliv toxických látek mohli testovat experimentálně u zvířat v zajetí.

U divokých zvířat by to bylo zcela nemožné, nejen z etických, ale i logistických důvodů,“ vysvětluje Pavlová.

Toxikologické testy prokázaly, že PCB mají mnoho negativních účinků na zdraví, mimo jiné způsobují poškození jater, rakovinu a v neposlední řadě neplodnost. V Československu byla jejich výroba zastavena v roce 1984.

Během 80. a 90. let minulého století se v orgánech ledních medvědů nahromadilo velké množství PCB. Šelmy je přijímali ve velkém v potravě při konzumaci kontaminovaných tuleňů. Polychlorované bifenyly tak mohly narušit jejich hormonální rovnováhu a způsobit nižší plodnost samic nebo horší kvalitu spermií samců.

Viola Pavlová se zaměřila na reprodukční zdraví samců. Pokud soupeří o zdravou samici neplodný samec s plodným a zvítězí neplodný jedinec, mládě se v daném roce nenarodí. Pro medvědí samice je tak velkým rizikem, že nenajdou plodného partnera včas a propásnou jednu z nemnoha příležitostí k rozmnožení, které za svůj život mají. Důsledkem pak může být i pokles samotné populace.