Domů     Medicína
Déja vu aneb to už jsem někde viděl!
21.stoleti 5.10.2005

Člověk někam přijede poprvé, vstoupí do hotelu či románského kostela a najednou si je jistý, že tady už jednou byl, že tohle už někde viděl.Člověk někam přijede poprvé, vstoupí do hotelu či románského kostela a najednou si je jistý, že tady už jednou byl, že tohle už někde viděl.

Vzpomínku na schodiště s modrým kobercem nebo pískovcové kvádry má jasně uloženou v paměti. Přitom ví, že to všechno vidí poprvé. Kde se tyhle nemožné vzpomínky berou? Jsou to halucinace? Nebo ozvěny událostí z předešlých životů?

Obvykle se tyto zvláštní situace označují jako „déja vu“ (již viděné), který jako první použil francouzský učenec Emil Boirac (1851 – 1917). Nejčastěji se s nimi potýkají mladší lidé s bujnější fantazií, vyšším vzděláním, kteří často cestují. Někomu připadají tak legrační, že se neudrží smíchy. Pro některé lidi však představuje déja vu krajně nepříjemný zážitek, při němž běhá mráz po zádech.

Je to projev nemocné mysli?
Už v devatenáctém století se snažili učenci přijít fenoménu déja vu na kloub. Někteří jej připisovali duševnímu vyčerpání. Jejich odpůrci naopak předpokládali, že deja vu postihuje nezvykle odpočinutý mozek. Další viděli v déja vu vzpomínku na zapomenuté sny. Výčet teorií nebral konce, ale jejich ověřování vázlo. Déja vu si nedá poroučet! Dostavuje se vzácně a zcela nečekaně. Systematickému vědeckému zkoumání se úporně vzpírá.
Psychiatři dlouho považovali déja vu za projev narušené, nemocné mysli. Měli k tomu dobrý důvod, neboť déja vu předchází záchvatům epilepsie u pacientů, kteří mají chorobou postižena centra ve spánkovém laloku mozku. Zvýšená aktivita této části mozku při epileptickém záchvatu zřejmě nabudí i mozková centra, která se podílejí na rozeznávání povědomých věcí a událostí. Člověk pak vnímá realitu kolem sebe, jako kdyby ji už jednou viděl.

Bouře v mozku
Současní neurologové se shodují v tom, že se pocit „již viděného“ zrodí i ve zcela zdravé mysli. I v ní dochází k náhodnému „krátkému spojení“ mezi nervovými buňkami. Pokud postihnou určitá mozková centra, můžou se projevit právě jako déja vu. Vznik tohoto jevu bychom mohli chápat jako následek malé elektrické „bouře“ v mozku. Je to jakási malá mozková křeč, mozkový tik. Asi jako když nám z ničeho nic zaškube sval.

Když se zpozdí informace…
Déja vu ale může vzniknout i z jiných příčin. Neurologové už delší dobu vědí, že obraz zachycený sítnicí oka putuje do zrakového centra v mozkové kůře přinejmenším dvěma různými cestami. Nejde o signál z levého a pravého oka, ale o dvě různé cesty téhož zrakového vjemu. Proto může zažít déja vu i člověk, který vidí jen na jedno oko. 
Za normálních okolností se v mozkové kůře obrazy zase složí v jeden. Potíže nastanou ve chvíli, kdy jedna z cest pro přenos obrazu „drhne“. Nervové spoje na ní nepracují tak, jak by měla a informace nabere nepatrné zpoždění. Do mozkové kůry dorazí krátce po sobě dvě „kopie“ téhož obrazu a nesloží se v jediný vjem. Mozek není na takový „dvojitý“ obraz zvyklý. Nedokáže rozlišit, jestli druhý obraz přišel do centra s prodlevou několika měsíců či se opozdil jen o tisíciny sekundy. Mírně opožděný signál zaregistrujeme jako druhý v řadě a máme pak pocit, že to, co právě sledujeme, jsme už „určitě“ jednou viděli.

Související články
Dlouhou dobu zněla rada, jak by měl vypadat zdravý spánek, jasně: spěte osm hodin. Dnes se ale o spánku již ví více, takže definice toho, co je kvalitní spánek, který podporuje zdraví, musí přesahovat doporučení týkající se jen jeho délky. Řada z nás spí špatně v důsledku stresu, nemoci či spánkové prokrastinace. Cesta k lepšímu […]
Když chce člověk zhubnout nějaké to kilo, vrhne se povětšinou na dietu, při které prostě „jí méně“, a díky tomu zhubne. Ve skutečnosti však tento postup ve většině případů selže, protože ignoruje biologické i psychologické mechanismy hladu. Proč drastické zmenšování porcí nefunguje a co podle vědců ano? Jedním z hlavních problémů je, že lidé mají […]
Medicína 11.5.2026
Že stres prožívaný během těhotenství není nic pozitivního jak pro nastávající matku, tak pro dítě, jež nosí pod srdcem, je věc známá. Nicméně jde o problematiku o dost komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Intenzivně se jí věnuje expertka na reprodukční zdraví Marci Lobel ze Stony Brook University v New Yorku. Světově […]
Celosvětově žije s depresí asi 300 milionů lidí, u minimálně 30 % z nich je však toto onemocnění farkmakorezistentní, to znamená, že nereaguje na dvě po sobě jdoucí léčby různými antidepresivy. A právě těmto lidem nyní svitla naděje v podobě implantátu o velikosti borůvky, který by mohl být „miniaturním mozkovým kardiostimulátorem“. Houstonský startup Motif Neurotech […]
Z nového výzkumu, za kterým stojí vědci z Karolinska Institutet, vyplývá, že reakce imunitního systému na běžný virus Epsteina-Barrové může poškodit mozek a přispět k rozvoji roztroušené sklerózy. Tyto poznatky by ovšem zároveň mohly pomoci vědcům do budoucna vyvinout slibnou vakcínu či léčbu. Roztroušená skleróza je autoimunitní porucha, při které imunitní systém napadá vlastní nervovou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz