Domů     Medicína
Co nového ve zkumavce?
21.stoleti 5.10.2005

Poptávka neplodných párů je obrovská, takže vnikl doslova „průmysl na děti ze zkumavky“. To však sebou nese i některá rizika. Poradíme si s nimi?Poptávka neplodných párů je obrovská, takže vnikl doslova „průmysl na děti ze zkumavky“. To však sebou nese i některá rizika. Poradíme si s nimi?

Když se v Manchesteru 25. července 1978 narodila Louise Brownová jako první „dítě ze zkumavky“, svět se zděsil. Louise byla počata poté, co embryolog Robert Edwards smísil v laboratoři v živném roztoku spermie pana Browna s vajíčky paní Brownové a gynekolog Patrick Steptoe přenesl vzniklé embryo do matčiny dělohy. Celý svět si tehdy kladl otázku: Co bude následovat? Širokou veřejnost strašily představy o šlechtění lidí na inteligentní urostlé krasavce nebo o křížení lidí se zvířaty. Čas ukázal, že to byly zbytečné obavy. Žádná z těchto hrůzných vizí se nenaplnila.

Za peníze i nemožné
Počet „dětí ze zkumavky“ už překročil 2 miliony. Na ohromnou „poptávku“ ze strany neplodných párů zareagovaly soukromé kliniky. Jejich zásluhou se stala asistovaná reprodukce v rozvinutých zemích běžně dostupnou léčbou neplodnosti. To s sebou ovšem nese i kontroverzní momenty.
„Komerční zájem klinik a vysoká poptávka ze strany neplodných párů vytvářejí celkem riskantní kombinaci,“ hodnotí současný stav britský odborník na asistovanou reprodukci Robert Winston z londýnské Imperial College.“Nejsou to nejlepší podmínky pro skutečně zodpovědný přístup.“

Člověk dříve než opice
V asistované reprodukci se uplatňovaly nové techniky s rychlostí, jaká nemá v jiných odvětvích medicíny obdoby. Příkladem může být intracytoplasmatická injekce spermie neboli ICSI, vyvinutá v roce 1991. Při ní je spermie do vajíčka vpíchnuta velmi tenkou dutou skleněnou jehlou.
Metoda ICSI nabídla šanci na otcovství i mužům, kterým tradiční „oplození ve zkumavce“ nepomáhalo, protože jejich spermie nedokázaly samy do vajíčka proniknout. Stala se bezmála přes noc „šlágrem“ a například ve Spojených státech představuje polovinu všech výkonů asistované reprodukce. O tom, že ICSI zřejmě předběhla svou dobu svědčí fakt, že první opice po ICSI se narodila až v roce 2000. U všech léčebných metod  – a ICSI je metodou léčby neplodnosti – je obvykle postup nejprve „vypiplán“ z dětských neduhů na pokusných zvířatech. To však ICSI jaksi „nestihla“.

Čtyřčata jsou selháním medicíny
Je jasné, že překotné uvedení ICSI do praxe se už nebude opakovat. Například americký Úřad pro potraviny a léčiva vydal v roce 2001 nařízení, které podrobuje nově zaváděné postupy asistované reprodukce stejnému režimu prověrek, jakým procházejí například nové léky. Otevírá se především postupům, které sníží zdravotní rizika pro matku i její děti. Patří k nim např. omezení počtu zárodků, které jsou po oplození „ve zkumavce“ přeneseny do těla matky. Přenosem většího počtu embryí sice roste naděje matky na otěhotnění, ale zároveň stoupá pravděpodobnost, že se narodí dvojčata či trojčata. Těhotenství s více plody pak ohrožuje jak matku tak i děti a o jejich životy a zdraví lékaři nejednou svádějí urputnou bitvu. Britové právě z těchto důvodů nepovolují přenášet budoucí matce najednou více než dva zárodky. V některých zemích, např. Rusku, Řecku nebo Španělsku však není výjimkou přenos čtyř i více zárodků.
Případy trojčat nebo čtyřčat narozených po asistované reprodukci bývají někdy sdělovacími prostředky prezentovány jako „úspěch medicíny“. Měli bychom však spíše hovořit o vážném selhání, protože matka byla mnohočetným těhotenstvím vystavena těžké zkoušce a na zdraví byly ohroženy i její děti. „Masovým“ přenosům embryí proto pomalu odzvání a už dnes usilují mnohé kliniky o přenos jediného embrya za podmínek, které zajistí vysokou pravděpodobnost otěhotnění.

Související články
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
Medicína 26.3.2026
Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje příznaky, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním. Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naše plíce mohou ohrozit i prodělané těžké virové infekce. Podle přelomové […]
Medicína 22.3.2026
Ráno bývá ticho, tedy pokud člověk nebydlí u průjezdní silnice, kde se prohánějí dieselové motory, ale místo klidného probuzení se v hlavě ozývá pískání. Nezní přitom zvenčí, ale zevnitř. Hučí, šumí, píská, zvoní, někdy se to podobá až siréně. A nikdo jiný ho přitom neslyší… U některých lidí se tinnitus nebo též ušní šelest stane […]
Mozek, náš nejcennější orgán, čelí ve 21. století bezprecedentním hrozbám. Stárnutí populace s sebou přináší dramatický nárůst neurodegenerativních onemocnění, stejně jako výskytů nádorů mozku. Mozky mladých pak ohrožují závislosti na chytrých telefonech. To vše představuje komplexní hrozbu pro lidskou neurobiologii i společnost. Můžeme mozku nějak pomoci? Se stárnutím populace se potýkají především vyspělé ekonomiky, které […]
V biologii již dávno neplatí, že jeden člověk rovná se jedna DNA. Jedním z hlavních důvodů je tak zvaný mikrochimerismus, při kterém může lidské tělo obsahovat více genetických linií zároveň, přičemž k nim „přijde“ velmi přirozeně, například během těhotenství či transplantace. Škodí tento cizí genetický materiál tělu, nebo je mu naopak prospěšný? Řecká mytologie nazývala […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz