Čeští vědci došli ke zjištění, že za výrazný úbytek hmyzožravých netopýrů může plísňové onemocnění. Plíseň Pseudogymnoascus destructans napadá netopýry v zimě během období hibernace a způsobuje jim tzv.
syndrom bílého nosu. Období zimního spánku je pro hmyzožravce kritické, po dobu až šesti měsíců není dostupná žádná potrava. Drobní létající savci setrvávají ve stavu strnulosti a právě tehdy je plíseň napadá.
Není bez zajímavosti, že se tato plíseň vyskytuje téměř po celé severní polokouli. Příčinou úhynů je však pouze v Severní Americe. Netopýři žijící na území Evropy a Asie jsou schopni (až na výjimky) se s původcem onemocnění vyrovnat.
Podle vědců z Akademie věd ČR a z několika vysokých škol stojí za ekologickou katastrofou vitamín B2 (riboflavin). „Chemickou analýzou jsme prokázali, že růst původce syndromu bílého nosu je doprovázen produkcí vitaminu B2,“ říká Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Ačkoliv se riboflavin v organismu podílí na řadě metabolických procesů, obratlovci si jej nedovedou sami vytvořit a podobně jako některé další vitamíny jej získávají z potravy. Za normálních okolností dokáže tělo hladinu riboflavinu regulovat a přebytek je vyloučen močí.
Během období zimovaní jsou však u netopýrů metabolické funkce značně omezeny, a tak jinak zdraví prospěšná látka začne působit toxicky.