V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech.

Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat..

Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své otisky na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na budovu zaútočili střelbou sovětští vojáci, kteří těžce poškodili fasádu, pískovcové sloupy, kamenné sochy, a také depozitáře a ředitelskou pracovnu.

Těžká devastace fasády si vynutila v 70. letech 20. století opravu, kdy byly poškozené části vyspraveny kamennými plombami, tzv. filuňky. Zároveň při rekonstrukci došlo k patinaci původně světlých soch a sloupů černým nátěrem.

Plomby ve ztmavlém hořickém pískovci tak zůstaly na průčelí budovy dodnes patrné.

Při současné generální rekonstrukci Historické budovy Národního muzea se však podařilo sloupy vyčistit, čímž sloupořadí získalo světlou barvu. Po dokončení rekonstrukce v roce 2018 bude tedy zabarvení fasády budovy uvedeno do původního stavu. Na průčelí budovy však zůstanou viditelné stopy po střelbě v srpnu roku 1968.

„Průčelí Historické budovy Národního muzea bylo rozstříleno 21. srpna 1968 v dopoledních hodinách během okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tento moment patří k hlavním symbolům zmařeného pražského jara a snah o demokratizaci československé společnosti v roce 1968. Proto chceme na fasádě zachovat stopy po střelách jako memento této významné události našich dějin,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Srpnovým událostem se věnuje též historický speciál aktuální čísla „Jednadvacítky“ (9/2016).