V noci ze soboty na neděli se posune čas o hodinu zpět. Rituál, který se každoročně opakuje, a který nám jednou za rok prodlouží víkend. To je však jediný důvod k radosti. Podobně jako u pásmové nemoci způsobené letem do jiných časových pásem dochází totiž i při změně času k rozhození biorytmů.
Byť o jednu hodinu, lidské tělo to zaznamená. Důsledky jsou individuální, mezi typické projevy patří únava a dezorientace. Psychicky narušení jedinci trpí více. U osob se špatným srdcem může dokonce zvýšený stres způsobený změnou času přivodit infarkt.
To svým výzkumem potvrdil doktor Amneet Sandhu se svými kolegy z University of Colorado v Denveru.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví varují: „Změna času je pro lidské tělo nepřirozená.“ V celostátním výzkumu zjišťovali konkrétní dopady posunu času na lidské zdraví. Zvláště se pak zaměřili, jak působí změnu času na tzv.
skřivany, lidi budící se časně ráno, a jak na tzv. sovy, tedy lidi nejvýkonnější v v nočních hodinách.
Podle vedoucí výzkumu Denisy Janečkové z Národního ústavu duševního zdraví jsou více ohroženy sovy, neboť tito lidé nejsou schopni večer v požadovanou dobu usnout, což je problém zvláště na jaře, když se ručičky hodinek posouvají o hodinu dopředu.
Současná společnost je nastavená na časné vstávání do školy a do práce. Nedostatek spánku dopadá na zdraví sov, narůstá množství nemocí srdce a cév, metabolických i psychiatrických poruch.
Důvodem pro zavedení tzv. letního a zimního času byly energetické úspory během dvou světových válek. V současné době však už změna času nemá na spotřebu elektřiny prakticky žádný vliv.