Už dlouho je známo, že stravu našich předků nejdříve tvořily převážně listy a bobule. Později došlo k rozšíření „jídelníčku“ o traviny, hlízy a nakonec i maso, což zřejmě v evoluci lidského rodu představovalo zásadní krok, díky němuž byli naši předci schopni přežít v proměnlivých podmínkách.

Nejenom totiž, že se rozšířila nabídka stravy, ale zvýšilo se i množství energie, které nové druhy jídla poskytovaly.

Vědci z Ameriky nyní analyzovali 152 fosilizovaných zubů primátů a předků člověka z období počátku lidské evoluce a zjistili, že změna stravy proběhla minimálně o čtvrt milionu let dříve, než se původně domnívali. Tento významný bod ve vývoji člověka nyní odborníci datují na 3,76 milionu let.

Výsledek získali díky měření izotopů uhlíku na zkamenělých zubech. Většina primátů v době před více než třemi miliony let jedla pouze C3 rostliny, jak jsou nazvané listy a bobule, které obsahují pouze tři atomy uhlíku.

Na rozdíl od toho bylo u předků člověka zaznamenáno konzumování i C4 rostlin, tedy travin, hlíz a třtiny.