https://www.youtube.com/watch?v=lySD1yJ_fDo

Paviáni čakma (Papio ursinus) obývající savany a lesostepi jižní Afriky vytvářejí početné tlupy složené z mnoha samic a samců. Nový britský výzkum nyní zjistil, že v rámci skupiny tráví paviáni více času s paviány, kteří mají podobné charakteristiky jako oni sami. .

Mezi vlastnostmi, podle kterých se paviáni sdružují, bychom nalezli například podobný věk, stupeň hierarchie uvnitř tlupy, ale dokonce i typ osobnosti. Podle vědců z university v Cambridge a ochranářské organizace Zoological Society z Londýna, může toto kastování omezit šíření nových sociálních informací v rámci širší tlupy.

Už předchozí výzkum týmu ukázal, že paviáni určitého věku a osobnostního typ – mladší a odvážnější zvířata – budou pravděpodobněji „informačními generátory“, protože častěji řeší nové problémy, které se například týkají obstarávání potravy.

Vzhledem k tomu, že tyto informační generátory tráví většinu času ve společnosti podobných paviánů, existuje podle vědců riziko, že nově získané informace mohou skončit výlučně u jiných informačních generátorů, čímž se snižuje pravděpodobnost rozšíření nových znalostí širší skupině.

„V rámci sítí velkých tlup jsou v průběhu času společenské preference obecně diktovány věkem, hodností, a tak dále. U lidí to vidíme celou dobu. Také se dáváme dohromady s lidmi, kteří mají stejný příjem, náboženství, vzdělání atd.

U paviánů je to v podstatě stejné,“ uvedla doktorka Alecia Carterová z katedry zoologie University of Cambridge a hlavní autorka studie.

5 let pozorování

Výzkumné týmy sledovali dvě stejné paviání tlupy od úsvitu do soumraku v národním parku Tsaobis v Namibii po dobu několika měsíců každá rok mezi lety 2009–2014. Studie je první, která sledovala paviání sítě sociálních struktur v tak dlouhém časovém horizontu.

Aby otestovali odvahu, v podstatě asertivní zvědavost paviánů, rozmístili výzkumníci na okrajích stezek používaných paviáními tlupami neznámé potraviny. Tyto podněty zahrnovaly natvrdo uvařená vejce a drobné pečivo obarvené na červeno nebo na zeleno.

Vědci poté měřili čas strávený zkoumáním nové potravy, a zda bylo snědeno, aby určili stupeň smělosti u členů paviáních tlup.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM ČÍSLE 21. STOLETÍ, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI!