K objevu došlo přitom náhodou, když Jareda zvedl drobnou žabku rosničku Greeningovu (Corythomantis greening), která ho poškrábala svými ostny ukrytými v horním rtu. Následujících pět hodin zažíval intenzivní bolest v paži.
Ukázalo se totiž, že skrze své ostny dostává do těla oběti jed, který je až dvakrát silnější než u chřestýšů.
Při dalším výzkumu ve stejné oblasti objevili další jedovatou rosničku s ostny. Jed rosničky Brunovy (Aparasphenodon brunoi) je dokonce 25krát silnější než u chřestýšů. Jediný gram by zabil více než 300 000 myší nebo kolem 80 lidí.