Po dvouleté odmlce opět slýcháme o největším vědeckém zařízení na světě. Vědci stojí na prahu nových výzev a experimentů. Velký hadronový urychlovač je zpět. V plné síle. Opraven, vylepšen, avšak hlavně připraven.

Připraven zkoumat jevy probíhající pár okamžiků po „velkém třesku“. Druhé kolo pozorování světa částic už začalo a potrvá do poloviny roku 2018.

Velký hadronový urychlovač se zastavil 14. února 2013. Nejednalo se odstávku vynucenou, jako byla ta první krátce po nešťastném startu celého projektu, nýbrž plánovanou. O tom svědčí i skutečnost, že se jí dostalo pojmenování.

V plánech je označována jako Long Shutdown 1 (LS1) neboli Dlouhodobé odstavení číslo 1. Ke znovuspuštění LHC došlo o letošních Velikonocích – 5. dubna 2015.

Urychlovač byl sice v klidu, nicméně kolem něj panoval čilý ruch. Seznam oprav a zdokonalení nebral konce. A i když se v něm částice po dva roky nesrážely, vědci i tak měli spoustu dat ke zpracovávání z předchozích experimentů.

Během dvouleté odstávky prošel urychlovač důkladnou revizí. Díky zdokonalením je nyní výkonnější a efektivnější. Měl by pracovat na hranici svého plánovaného výkonu. Částice se srážejí s větší energií, což vede ke vzniku ještě většího množství částic, a tedy událostí, které mohou vědci zkoumat.

Výkon v předchozím období snižovaly nedobře zvolené spoje mezi jednotlivými supravodivými elektromagnety. Spoje, kterých jsou v zařízení tisíce, totiž nezvládaly pracovat s maximálním možným napětím, a nebylo tudíž možné dosáhnout plánovaných výkonů.

Tyto spoje navíc nepřály LHC už od začátku. Způsobily velmi závažné komplikace při prvním spuštění v roce 2008, kdy musel být urychlovač zastaven už po devíti dnech zkušebního provozu.

V září 2008 došlo k přehřátí spoje mezi dvěma elektromagnety, což mělo za následek havárii obřích rozměrů. Uniklo velké množství helia a bylo poškozeno více než 50 supravodivých elektromagnetů a část tunelu.

Oprava si vyžádala navýšení rozpočtu a více než roční zdržení vědeckých experimentů. Helium se v používá k ochlazování elektromagnetů na teplotu blízkou absolutní nule, právě to zaručuje jejich supravodivost.

V současné době má systém dokonalejší bezpečnostní opatření a všech problematických deset tisíc spojů bylo během LS1 vyměněno.

VÍCE O LHC A ČÁSTICOVÉ FYZICE SE DOČTETE V 21. STOLETÍ Č. 7/2015, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI!