Vědci z University of Leeds dospěli ve své studii ke zjištění, že Amazonské deštné pralesy se pravděpodobně blíží k hranici, kdy už nebudou schopny absorbovat více oxidu uhličitého z atmosféry. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého vedou k urychlení fotosyntézy, což má za následek větší nárůst biomasy, z čehož plyne, že stromy rostou rychleji. Oxid uhličitý se mění na pevný uhlík ve formě dřeva.
Spoluautor této studie profesor Bill Laurance prohlásil: „Tento efekt je lze označit jako hnojení oxidem uhličitým. Zaznamenali jsme, že každý hektar deštného pralesa se musí potýkat s přírůstkem půl tuny uhlíku za rok.“.
Rychlejší růst není vždy ku prospěchu. Zrychlený životní cyklus s sebou přináší řadu negativních důsledků. Tyto stromy se stávají snadněji obětí nemocí a škůdců. Má za následek také jejich nižší reprodukční schopnost a v momentě nasycení i právě postupné zpomalování fotosyntézy.
