Celé minulé století se věřilo, že za ničivé epidemie moru, které se Evropou prohnaly v několika smrtících vlnách, mohou krysy. Tito hlodavci patřili k běžným obyvatelům středověkých měst a obcí. Soudilo se, že smrtelnou nákazu na člověka přenesly blechy z infikovaných obyvatelů sýpek a sklepů.
Podle nejnovějších vědeckých poznatků jsou v tom, ale krysy nevině. Černou smrt na starém kontinentě podle všeho rozšířili pískomilové. Epidemie moru se do Evropy dostala z Asie roku 1347. Vědci porovnávali letokruhy stromů se záznamy o 7700 případech řádění moru.
Chtěli zjistit, jestli v té době v Evropě panovaly pro krysy příhodné podmínky. Vlezlým hlodavcům vyhovuje teplé léto s malým množstvím srážek. Vědci ale mezi výskytem moru a počasím neobjevili žádný viditelný vztah. Usoudili tedy, že epidemie moru souvisí s počasím v Asii.
Došli k závěru, že epidemie moru v Evropě přicházely poté, co ve střední Asii panovalo vlhké jaro a teplé léto. To jsou ideální podmínky pro rozmnožování pískomilů, pravděpodobného šiřitele černé smrti.
„Pokud se ukáže, že máme pravdu, budeme muset přepsat část dějin,“ komentoval objev britské BBC biolog Nils Christian Stenseth z univerzity v Oslu.