Domů     Objevy
6 nejpřekvapivějších objevů roku 2006
21.stoleti 19.12.2006

Na počátku nového roku se občas sluší ohlédnout za událostmi, které poznamenaly uplynulých 12 měsíců. Většina objevů se dá očekávat z náznaků předchozího vývoje, jsou však i takové, které dosavadní poznatky převracejí zcela naruby.Na počátku nového roku se občas sluší ohlédnout za událostmi, které poznamenaly uplynulých 12 měsíců. Většina objevů se dá očekávat z náznaků předchozího vývoje, jsou však i takové, které dosavadní poznatky převracejí zcela naruby.

V minulém roce se toho ve vědě událo požehnaně. Straší nás globální oteplování, po skandálu kolem korejského klonování lidských embryí se prakticky od ledna až do prosince přetřásal výzkum kmenových buněk, virus ptačí chřipky několikrát vystrčil růžky a ukázal, že vyzrát na něj nebude žádná legrace, a astronomové se tak dlouho přeli o práva Pluta a dalších vesmírných těles, že definitivní tečku za jejich planetární kariérou musel učinit až pražský mezinárodní kongres.
21. STOLETÍ se však zaměřilo na objevy, které přišly tak trochu nečekaně a které možná trochu zaskočily i jejich samotné autory. S jejich výběrem nám pomáhal Stanislav Mihulka (působí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity a v Botanickém ústavu AV ČR) a Pavel Houser, autor několika populárně naučných publikací (např. Než přijde vakovlk, Vzpoura genů…). 

1. místo
Pravěcí zubaři
Soukupová:
Na území dnešního Pákistánu se vrtaly zuby již před 9000 lety. Tehdejší lidé neměli k dispozici nic jiného než pazourkové a dřevěné nástroje, přesto dokázali vrtat zuby s takovým umem, že jejich pacienti zákroky přežívali a dokonce na ošetření chodili opakovaně.
Body:  5

Mihulka: Neolitičtí zemědělci v Balúčistánu překvapivě dobře vrtali zuby pazourkovými nástroji. Jejich genetická výbava byla prakticky stejná jako naše, takže kdybychom je posadili do stíhačky, časem by to zvládli.
Body: 6

Houser: Zubařina z období neolitu, tedy v době předcházející použití kovových nástrojů, je fascinující hned z několika důvodů. Přechod k neolitu a potravě založené na obilninách bývá v archeologických nálezech často poznatelný právě na zhoršeném stavu chrupu tehdejších obyvatel. Ukazuje to tedy schopnost tehdejších lidí reagovat na podmínky způsobem překvapivě „moderním“. Taktéž z toho vyplývá, že dělba práce je věc velice stará a specializovaná řemesla či profese se objevovaly již v dávné minulosti.
Body: 5
Celkem: 16 bodů

2. místo
Dědičný přenos znaků pouze za pomoci RNA

Soukupová: Francouzští vědci objevili, že jejich myši dědí bílé končetiny i přesto, že pro ně nezdědily informaci zakódovanou v DNA. Za touto podivností, která dělá trochu zmatek v Mendelových zákonech, stojí „přemnožená“ RNA ve spermiích otce,  kam se dostala jako produkt agresivního genu. Přestože podobný přenos znaků je znám poměrně dlouho u rostlin, u savců byl objev značným  překvapením.
Body: 6

Mihulka: Mediátorová RNA mutantního myšího genu Kit se ve velkém množstvím hromadí v myším spermatu. Kupodivu se dokáže přenést do potomků a obchází tím klasickou dědičnost zajišťovanou DNA.
Body: 2

Houser: To, že informace se předávají i cestou „negenetickou“, alespoň pokud gen chápeme prostě jako úsek DNA, je známo již delší dobu. Významné každopádně je, že přibývají důkazy o tom, jak konkrétně k těmto dějům dochází. Hodně úsilí bylo věnováno zkoumání toho, zda se do další generace nějak přenesou znaky související s metylací (navázání metylové skupiny na jinou molekulu ) bází DNA, nyní se ukázala i „opravná“ role RNA.
Body: 6
Celkem: 14  bodů

3. místo
Surikatí škola

Soukupová: Až do loňského léta si člověk myslel, že jej od zvířat odlišuje například schopnost aktivně učit dovednosti jiné členy své společnosti. Zvířata podle nás jen pasivně sledovala činnosti, které prováděl někdo jiný, ne proto, aby je učil, ale proto, aby uspokojil své potřeby. Africké šelmičky surikaty však například trhají štírům jedovaté ocasy a pak je jako učební pomůcku předkládají mláďatům.
Body: 4

Mihulka: Jihoafrické surikaty důsledně učí své potomky od narození až do dospělosti, jak zacházet se štíry a podobnou nebezpečnou potravou. Dělají to navlas stejně jako my. Ani ve vyučování tedy nejsme mezi savci výjimeční.
Body: 6

Houser: Přestože může objev vyznít poněkud překvapivě, je to prostě další důkaz, že řada vlastností, které jsme pokládali za výlučné pro člověka, se v nějaké podobě objevuje i jinde. Kulturu nemají jen lidé, ale i šimpanzi, kytovci, vrány a jistě i další tvorové.
Body: 3
Celkem: 13 bodů

4. místo
Delfíni si dávají jména

Soukupová: Podobně jako u předchozího objevu překvapili savci biology svými mentálními schopnostmi. Pojmenovávat členy vlastní komunity mělo přeci být výsadou lidského rodu, ale delfíni (a pravděpodobně i další savci) to zvládají také. Konkrétně delfíni svou hlasovou komunikaci směrují za pomoci specifické krátké kombinace zvuků na konci „sdělení“.
Body: 4

Mihulka: Delfíni si povídají a volají na sebe svými jmény. Všechny naše vlastnosti vytvořila evoluce a když je najdeme u jiných savců, můžeme se na ně podívat s nadhledem a leccos se dozvědět i o sobě.
Body: 4

Houser: Víme, že delfíni jsou sami sebe schopni rozpoznat v zrcadle (naposledy se ukázalo, že tuto schopnost mají i sloni). Na tom, že mezi nimi existuje i nějaké individuální rozpoznávání a třeba i „jména“, proto myslím nic zvlášť překvapujícího není.
Body: 2
Celkem: 10 bodů

5. místo
Plášť neviditelnosti

Soukupová: O materiálech, jejichž optické vlastnosti by umožnily „obtékání“ světla tak, aby se dokonale ukryly jakýkoli předmět, se na teoretické bázi spekuluje již delší dobu. Tato na první pohled záležitost science finction však dostala letos, díky britským vědcům, konkrétní obrysy – alespoň v mikrovlnné oblasti.
Body: 3

Mihulka: Harry Potter by měl radost. Technologie neviditelnosti v mikrovlnném spektru sice využívá jen vědu, narozdíl od čarodějnických rekvizit, ale možná jednou bude fungovat i ve viditelném světle.
Body: 1

Houser: Technologie, jejichž cílem je „neviditelnost“, jsou populární již delší dobu. Minimálně četnost článků na toto téma z poslední doby snad svědčí o tom, že by se z oblasti scifi již brzy dostane do fáze reálně použitelných aplikací.
Body: 4
Celkem: 8 bodů

6.místo
Narvalí kel jako smyslový orgán
Soukupová:
Dlouhá léta vědci nevěděli, k čemu narvalové svůj podivný spirálovitý zub vlastně mají. Rozvíjely se různé teorie o soubojové zbrani či nástroji na prorážení ledu. Až loni se ukázalo, že je kel protkán miliony nervů a slouží jako citlivý smyslový orgán.
Body: 1

Mihulka: Mezi už tak divnými kytovci narvaly nepřehlédneme. Jejich kel je vlastně přerostlý levý špičák, jenž během evoluce prorostl horní čelistí a teď víme, že díky milionům nervů slouží jako smyslový orgán.
Body: 3

Houser: Vzhledem  k tomu, že se narvalové zabydleli na opravdu nehostinných místech planety (arktických oblastí Severního ledového oceánu), není ani divu, že vědcům trvalo tak dlouho, než přišli na takovou podivnost, jako je hmatová funkce dlouhého špičáku.
Body: 1
Celkem: 5 bodů

Další článek
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Objevy Zajímavosti 16.11.2026
Málokdo si asi uvědomuje, že když jde večer spát, uléhá na matraci z ekologicky problematické polyuretanové pěny. Na tento materiál bychom přitom narazili v rozličných odvětvích – od stavebnictví přes nábytkářství až po textilní průmysl. Kromě toho, že je polyuretanová pěna těžko recyklovatelná, její výroba je spojená s fosilními surovinami či toxickými isokyanáty a katalyzátory. […]
Leukémie je obávané nádorové onemocnění. Na Západě se u starších dospělých objevuje nejčastěji takzvaná chronická lymfocytární leukémie (CLL). Vědci nyní učinili velmi zajímavý objev, vztahující se k boji proti této nemoci. CLL se týká bílých krvinek označovaných B lymfocyty. Ty se nekontrolovatelně množí, takže jejich počet v krvi, kostní dřeni a lymfatických uzlinách rychle roste. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz