Kalifornští vědci učí lidi kouskům starých psů.
32 lidí se podrobilo zvláštnímu pokusu – mělo sledovat pachovou stopu čokolády zanechanou v zeleném trávníku. Dvě třetiny z nich přitom dokázaly podle pachu sladkou odměnu najít. Zajímavé je, že po 3 dnech intenzivního výcviku se přesnost a úspěšnost hledání stopy u vybraných dobrovolníků zdvojnásobila. Poněkud ztřeštěný výzkum měl za cíl zjistit, jakým způsobem se savci včetně člověka orientují za pomoci pachu. Vzhledem k umístění obou nosních dírek těsně u sebe se vědci až dosud domnívali, že přijímání pachů každou komorou zvlášť nijak orientaci nepomáhá, jelikož zpoždění příjmu podnětu z různých stran je příliš malé. Savci se tedy měli v čenichání lišit od hmyzu, který díky velkému prostoru mezi pachovými senzory na konci tykadel může snadno určit, z jaké strany pach přichází. Pokusy s ucpáváním jedné nosní dírky však jednoznačně prokázaly, že i savci potřebují k určení směru zdroje pachu obě komory.
