V mnoha akčních sci-fi filmech je k vidění zbraň vysílající paprsek, který zloducha zneškodní, ale přitom ho nezabije, ba ani nezraní. Takovou zbraň budou mít nyní k dispozici a američtí vojáci, kteří jsou nasazeni v Iráku.
Situace v Iráku stále plní titulní stránky novin. Na denním pořádku jsou zde teroristické útoky, únosy, demonstrace. Američané proto horečně přemýšlejí, jak těmto jevům úspěšně čelit. Jedním z mnoha kroků americké armády je i nasazení nově vyvinutého speciálního paprskového děla. K jeho označení by se s určitou nadsázkou hodil termín „humánní zbraň“.
Princip mikrovlnné trouby
Mikrovlnná trouba dnes patří do základního vybavení většiny domácností. Funguje tak, že uvnitř má zabudovaný tzv. magnetron. Ten vystřeluje mikrovlny směrem k lopatkám ventilátoru uvnitř trouby a ventilátor „rozesílá“ a „ohýbá“ mikrovlny do všech koutů trouby.
Co má ale společného „mikrovlnka“ a americká armáda v Iráku? Nové dělo, které nedávno do své výzbroje Američané zařadili, funguje podobně, jako právě mikrovlnná trouba. I ono ze svých útrob vysílá elektromagnetické záření.
Ze zbraně vyjde paprsek, který dokáže jen velmi těsně proniknout pod lidskou kůži. Dostane se jen pouhých 0,3 milimetru pod pokožku. To však bohatě stačí k tomu, aby lidský cíl, třeba sebevražedný atentátník, byl vyřazen. Zasažený člověk přitom zažije nepříjemný pocit pálení, ne nepodobný tomu, jako by mu hořely šaty. K žádné sebemenší oděrce však nedojde. Postižený je však spolehlivě na určitou dobu paralyzován a na nějaké válčení nemá v tu chvíli ani pomyšlení.
Tichý obránce
Američané v Iráku se těžko potýkají nejen s teroristy, ale i s davy demonstrujících, které jen s velkými obtížemi zvládají. Častokrát nepomáhají ani varovné výstřely do vzduchu, o nějakých výzvách k rozchodu ani nemluvě.
Střelba gumovými projektily přitom přináší i určitá rizika, může člověka nepříjemně zranit. Zbraň, která nese lekce poetický název Tichý obránce, je pro takové vypjaté situace přímo ideální.
Převratná zbraň už dávno není jen v plánech vědců. Byla již nedávno předvedena i veřejnosti. Stalo se tak na Moodyho letecké základně v americkém státě Georgia.
A jak tedy Tichý obránce vypadá? Není to nijak nápadný stroj. Připomíná obyčejný pozemský satelit, který je umístěn na vojenském vozidle. Paprsek, který z něho vychází zasáhne svůj cíl až na vzdálenost 450 metrů. To nedokáže sebepřesnější střelec, který má k dispozici náboje, byť slepé.
Nelze si však myslet, že paprsek projde za všech okolností každým materiálem. Představa, že armáda obklíčí dům, který je plný ukrytých nepřátel, zamíří na něj dělo a tím protivníky zneškodní, je mylná. Paprsek totiž nedokáže projít stěnou. Oblečením však ano.
Proč se staví bunkry?
Pokud dojde k nasazení Tichého obránce nebo jiné podobné paprskové zbraně v bojové operaci, ukáže se hned jeho velká výhoda, ušetří totiž životy civilistů. Dokáže ochromit velitelská, řídící nebo informační centra protivníka, aniž by došlo ke zbytečným ztrátám.
Ti, proti kterým mají být tyto zbraně nové generace namířeny, o nich již vědí a zřejmě si uvědomují jejich nebezpečnost. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) totiž nedávno ohlásila, že na Blízkém Východě se horečně zvyšuje poptávka po všemožných hloubících mechanismech a vrtných systémech. Zřejmě se tedy v této oblasti hojně staví podzemní bunkry, které moderním paprskovým zbraním odolají.
Kde je vodovod?
Zde už tedy nepomůže pouze Tichý obránce, a proto v laboratořích Pentagonu odborníci usilovně přemýšlejí a vyvíjejí účinnější zbraně. Ty by měly nést i vojenské letouny.
Jenže mikrovlnná zbraň je šikovná. Sebedokonalejší bunkr totiž potřebuje vodu, elektřinu, čistý vzduch. A to vše musí kdesi vznikat. Mikrovlnné záření pak dokáže využít vodivých materiálů a zamířit si to klidně až k onomu bunkru. Může k tomu použít anténu nebo třeba obyčejnou ventilační šachtu.
Ostatně, kdysi se objevily spekulace, že paprskové dělo použily už ruské ozbrojené síly, a to v roce 2002, když ne zcela vydařeně zasáhly proti čečenským teroristům v moskevském divadle Na Dubrovce. Jak to ovšem bylo doopravdy, to se dodnes příliš neví, a ruské úřady, věrny své tradici, vytrvale mlží a zatloukají.
Pozor na vlastní ztráty!
Jako každá zbraň, i tato se jistě brzy dostane do rukou zločinců. Přepadávání a loupení pak bude mnohem snadnější. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím vyrovnají policejní složky.
Pentagon však více trápí jiná záležitost. Nasazení supermoderních zbraní do akce totiž provází i značné riziko jejich ztráty. Američané s tím mají nepříjemné zkušenosti z válek proti Iráku nebo proti Srbsku. V obou případech americká armáda ztratila nějaké supermoderní vojenské zařízení. A malér byl na světě! Zbraň se dostala do rukou nepřátel, kteří ji mohli podrobně prozkoumat a případně technologie její výroby prodat i dalším státům, které jsou s USA na kordy. Nakonec by tak mohlo dojít k paradoxní situaci, kdy americká armáda, která spoléhá na sofistikovanou technologii, bude vyřazena z provozu vlastní technologií, kterou by použil její nepřítel.
Tichý obránce se každopádně svého nasazení v praxi dočká již velice brzy. Bude úspěšný?
Elektromagnetické záření
je kombinací příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole. Jakýkoli elektrický náboj pohybující se s nenulovým zrychlením vyzařuje elektromagnetické vlnění. Když vodičem prochází střídavý elektrický proud, vyzařuje elektromagnetické záření o frekvenci proudu.
Na elektromagnetické záření se stejně jako na cokoliv jiného dá nahlížet jako na vlnu nebo proud částic. Jako vlnu je charakterizuje rychlost šíření (rovná rychlosti světla ve vakuu), vlnová délka a frekvence. Částicí elektromagnetického vlnění je foton.
Druhy elektromagnetického záření
Rádiové vlny
Infračervené záření
Viditelné světlo
Ultrafialové záření
Rentgenové záření
Gama záření
