https://www.youtube.com/watch?v=HNP1EAYLhOs&feature=related

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer = přírozený zabiják), velké granulární buňky, které jsou řazeny mezi lymfocyty (bílé krvinky). Jsou schopné úspěšně bojovat s nádorovými buňkami a zabíjet je. Stejně se dokážou vypořádat i s buňkami, které jsou napadeny viry.

Od ostatních lymfocytů se liší přítomností speciálních skupin na povrchu buňky. Tvoří 5 – 10 % všech lymfocytů v krvi. Jejich granule obsahují dva typy cytotoxických látek – perforiny a granzymy.

Při prvním střetnutí s cizorodou buňkou si NK buňky ve své „paměti“ zachovávají dlouhodobě informace o tomto střetnutí, a jsou tedy v případě opakovaného souboje schopně zasáhnout rychleji a intenzivněji.

S nepřítelem bojují dvěma základními způsoby – buď vytvářejí protilátky (tzv. humorální imunita), nebo napadené buňky ničí přímo (cytotoxicita). Oba způsoby přitom lze kombinovat.

Zvláštností ve srovnání s dalšími buňkami je, že NK buňky působí absolutně samostatně, a nepotřebují tedy ke své činnosti dostávat žádné signály od imunitních buněk. Pro obranyschopnost organismu není zvláště důležitý jejich počet, ale jejich aktivita. Jedna NK buňka za svůj „život“ dokáže zlikvidovat až 27 nádorových buněk,.