Španělští biologové zkoumají velikost zubů u přežvýkavců.Narodit se jako jelen nebo býk není žádná velká výhra. Samce sudokopytníků čeká velmi krátký život plný nebezpečných a vyčerpávajících soubojů o samice. Přírodní výběr si klade jediný cíl – zajistit co nejdelší přežívání genů. A býci, kteří o své sexuální partnerky musejí svádět náročné souboje, nejsou po krátkém období nejvyšší síly vlastně k ničemu. O již narozené potomky se nestarají a bez vítězství nad zástupem silných soků jejich řady nijak nerozšíří. Není tedy důvod dostávat od přírody do vínku výbavu na dlouhý život. Mají proto v porovnání k velikosti těla poměrně malé zuby. V důsledku toho se zuby rychleji opotřebují, jeleni nemají čím zpracovávat potravu a umírají relativně mladí. Evoluční biologové vidí příčinu v tom, že zatímco zvětšování tělesné hmotnosti pozitivně ovlivnilo šanci na předání genů dalším generacím, v případě velikosti zubů (a tedy i prodlužení života po plodném období) nebyl žádný důvod k vytváření selekčního tlaku.