Americkým genetikům se jako prvním na světě podařilo vytvořit embryonální kmenové buňky primátů (konkrétně makaků) sloučením vajíčka a jádra tělní buňky dospělého jedince.
Po mnoha nezdarech se zdálo, že klonování primátů zůstane vědcům zapovězeno. Opičí vajíčka byla příliš citlivá na „hrubé“ zacházení při odstraňovaní vlastní dědičné informace a vkládají jádra z cizích buněk. Vzniklá embrya trpěla vážnými genetickými poruchami a hynula po několika dnech po spojení. Jediným, kdo se na čas mohl pyšnit tím, že se mu povedlo primáty (a to rovnou člověka) naklonovat tímto způsobem, by korejský vědec Hwang. Z toho se však po pár letech vyklubal podvodník.
Tým z Oregon National Primate Research Center v Portlandu přistoupil k výměně genetické informace ve vajíčku s větší šetrností, oddálil například vývoj zárodku po vpravení jádra. Přestože se mu podařilo dovést embrya až do stádia, kdy z nich lze odebírat kmenové buňky, odchovat z nich mláďata zatím Američané nezvládají. Z desítek zárodků přenesených do děloh potenciálních matek se neuchytil ani jeden.
