V superpřesných atomových hodinách se obvykle namísto kyvadla užívá atom prvku cézia. Jeho kyvadlo, tedy vlastně vlastně záření, které vzniká při přechodu elektronu, kmitá s neuvěřitelnou frekvencí 9 192 631 770x za sekundu. Céziové hodiny jsou tedy nesmírně přesné, mají však přeci jen jednu nevýhodu.
Elektrony v jejich obalu nedokáží kmitat rychleji, což jejich přesnosti přirozeně staví nepřekročitelnou hranici. Tým vedený fyzikem Andrewem Ludlowem z Národního institutu pro standardy a technologie v Boulderu v Coloradu využil pro nové atomové hodiny kmitání v atomu prvky ytterbia.
Ten dokáže ten céziový předčít v rychlosti kmitů o celých 100 000 kmitů za sekundu.
S hodinami této přesnosti je možné naměřit relativistické prodlužování času již mezi dvěma objekty, které se od sebe ohybují ve vzdálenosti jednoho jediného centimetru. Od nových hodin můžeme očekávat nejen hledání děr v teorii relativity, ale také zpřesnění hodnot řady fyzikálních konstant.