Místní vědci totiž vyvinuli metodu, jak v rámci obyčejných krevních testů detekovat sérii tzv. příčinných biomarkerů – meřitelných látek, které charakterizují určitý biologicko-psychický stav. K testům bylo vybídnuto téměř 100 jedinců, kteří trpí určitými formami psychických poruch, od rozdvojení osobnosti po maniodepresivní psychózu.
Z této stovky byla po zevrubných laboratorních testech vybrána desítka mužů, která prokazatelně nevykazuje žádné sebevražedné sklony a jejich krevní obraz byl porovnán s krevními biomarkery těch, kteří v minulosti sebevraždu spáchali.
Nejsilnějším sebevražedným indikátorem, který v krvi našli, byla zvýšená hladina enzymu zvaného SAT1, ovšem vše ještě musí projít řadou přídavných testů. Studie je rovněž limitovaná faktem, že se jednalo pouze o malou testovací skupinu, jejímž členy byli převážně muži bílé, tzv.
europoidní rasy. I tak se ovšem jedná o úspěch v teritoriu stále zahaleném rouškou psychologického tajemna.
