Evoluční biologové se zaměřili na specifické vlastnosti, jakou jse třeba manipulace, altruismus (nesobeckost,dobročinnost), nebo egoismus. Třeba manipulativní jednání je dnes vnímáno jako něco morálně závadného a odporného, ovšem dle posledních studií mohlo stát za genezí mnohem kladnějších vlastností, jako je třeba zmíněný altruismus.
Vědci studovali známý případ manipulativního parazitismu mezi tropickým mravencem Cephalotes atratus, který se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe, a škrkavkou Myrmeconema neotropicum. Tato hlístice donutí mravenčí organismus k vývoji zajímavého, externího lákadla – jasně červeného výrůstku, který imituje lákavou bobuli.
Ta je naprosto neodolatelná např. pro ptáky. Ti ji sezobnou jako „malinu“ a trusem poté roznášejí parazity po širokém okolí. Trus totiž tito mravenci shromažďují jako potravu pro své larvy a manipulativní cyklus následně začne nanovo.
Vědci, zainteresovaní na tomto výzkumu, vytvořili na tomto základě matematický model evoluce manipulativního jednání a aplikovali jej na aktivity společenství, kolonií a rojů pospolitých organismů, jako jsou právě mravenci, vosy nebo včely. V tomto modelu matky – královny produkují dva druhy potomků.
První zůstávají k dispozici hlavní manipulátorce – královně a pomáhají s výchovou druhého, důležitějšího typu potomstva. Vládkyním společenství se to daří manipulativním zásahem do přirozeného vývoje prvního typu jedinců.
Jak taková manipulace vypadá v praxi? Matka – královna prostě omezí přísun potravy, anebo si svou vůli agresivně vynucuje.
První typ potomstva tak manipulaci nejen že přežije bez větší úhony, ale zároveň tím nastartuje své nápomocné, altruistické jednání.