https://www.youtube.com/watch?v=-wWAKgpNuNE

Granit, neboli žula je vyvřelá hornina, která je velice oblíbeným dekorativním kamenem, protože je odolná i vůči kyselým dešťům. Za žulu je považována každá hlubinná hornina obsahující podstatné množství draselných živců (nejvýznamnější z nich je ortoklas), kyselých plagioklasů a křemene.

Obvykle bývá žula zbarvena do šeda, ale jsou známé i odstíny do červena či modra. Žula vzniká z roztaveného zemského magmatu, který stoupá štěrbinami v zemské kůře a po zchladnutí a ztuhnutí se mění právě v žulu.

Cesta ke konečnému spotřebiteli začíná pro žulu v lomu,. Poté, co je odstraněna vrstva usazenin, oddělí se za pomoci trhavin bloky o délce 30 metrů a šířce 7 metrů. Ty se posléze trhají na menší bloky o rozměrech 3 x 1,5 x 1,5 metru a o hmotnosti přibližně 20 tun.

Následně jsou tyto menší bloky zpracovávány v továrnách. Buď se řežou kotoučovou pilou s diamantovým ostřím, nebo ocelovými pilami. Rozřezání jednoho bloku trvá přibližně 3 dny. Rozřezané bloky se poté leští za pomoci 19 speciálních hlavic s kamenným povrchem připomínajícím smirkové plátno.

Podle požadavků je použito všech 19 hlav, pak je dosaženo vysokého lesku, nebo jen 10 hlavic a lesk je jen částečný. Ze žuly se vytváří i protiskluzový povrch – za pomoci prudkého plamene popraskají krystaly na povrchu žulového kvádru a povrch je dostatečně drsný, aby neklouzal a zároveň dostatečně jemný, aby nezpůsoboval zranění.

Poslední úpravou je „naporcování“ na přesně požadované rozměry a odvezení na stavbu, kde žula slouží jako dekorativní doplněk.

V České republice se žula nachází například na Českomoravské vrchovině, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Jeseníkách či Železných horách.