Domů     Vesmír
Cíl: Červí díra. Existují hvězdné brány do jiných světů?
21.stoleti 16.11.2007

Červí díra je v současné době zatím ryze hypotetický objekt, který umožňuje využít v časoprostoru jakési zkratky, která může urychlit mezihvězdné cestování doslova na zlomky sekund. Zatím je červí díra oblíbenou pomůckou spisovatelů scifi, kteří s její pomocí hravě zvládají skoky od planety k planetě. Jedním z největších trháků poslední doby je zejména kanadský televizní seriál Stargate, využívající k cestování vesmírem fenoménu červích děr v podobě hvězdných bran.Červí díra je v současné době zatím ryze hypotetický objekt, který umožňuje využít v časoprostoru jakési zkratky, která může urychlit mezihvězdné cestování doslova na zlomky sekund. Zatím je červí díra oblíbenou pomůckou spisovatelů scifi, kteří s její pomocí hravě zvládají skoky od planety k planetě. Jedním z největších trháků poslední doby je zejména kanadský televizní seriál Stargate, využívající k cestování vesmírem fenoménu červích děr v podobě hvězdných bran.

Je vůbec možné překonávat čas a prostor pomocí červích děr? Co se vlastně stane s lidským tělem a samozřejmě se všemi předměty, které projdou červí dírou? 21. STOLETÍ vám přináší pohled do budoucnosti, ve které budou kosmické lodě přežitkem.

Kudy do díry a kudy ven?
Fenomén červích děr popsali společně už v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen. Název červí díra je pak odvozen od pohybu, jímž si prokousává červ cestu jablkem z jednoho konce na druhý. Nepoužívá cestu po povrchu, ale zkrátí si ji rovnou středem. Červí díra by tak měla spojovat jakýmsi můstkem dva body v časoprostoru. Pokud by se podařilo vytvořit červí díru uměle, nebylo by nic jednoduššího, než cestovat jednoduše mezi hvězdami, protože tato záhadná potvůrka umožňuje vstoupit do ní například na Zemi a prakticky v témže okamžiku vystoupit na Marsu, nebo i na samém konci naší galaxie. Tady je namístě otázka, zda se pohybujeme nadsvětelnou rychlostí, tedy rychleji než 1 079 252 848,8 km/h? Paradox spočívá v tom, že ne. Naše rychlost je při pohybu červí dírou stále podsvětelná, jen jsem trochu obelstili časoprostor a použili zkratku. Navíc v červí díře zcela chybí tzv. horizont událostí, což je určitá hraniční oblast prostoru, za kterou už není návratu. Chybí-li tento horizont událostí, nic nebrání tomu, aby se předmět, nebo chcete-li člověk vhozený do červí díry znovu vynořil a to úplně jinde

Kde hledat červí díry?
Že by se v naší galaxii někde vyskytovala jakási potulná červí díra, považují vědci za značně nepravděpodobné. Nepředpokládá to ani známý britský matematik a teoretický fyzik Stephen Hawking. Ten se přiklání k názoru, že „černé a červí díry mohly existovat v ranném vesmíru, nejspíše však ve chvíli tzv. velkého třesku, kdy se celý vesmír zrodil“. Na jaře příštího roku má být konečně spuštěn v Ženevském výzkumném středisku CERN obří urychlovač částic LHC. Vědci z celého světa už pro něj mají naplánovanou celou řadu úkolů a jedním z nich je i možnost vytvořit umělou černou či dokonce červí díru. Potíž je pouze v tom, že zatím vůbec nevědí, zda to bude právě díra černá, nebo červí. Pokud by měl Hawking ve svých teoriích pravdu, měla by se vzniklá černá díra ihned vypařit. Pokud se tak nestane, mohou nastat potíže a to pořádně, protože černá díra, jak je známo, pohltí vše, co je v jejím dosahu. Prvním pamlskem by pro ni byla pochopitelně naše planeta. Černá díra se ale také nemusí vypařit proto, že to bude vlastně díra červí. To bychom pak byli na koni a teoretičtí fyzici by udělali první krok k vytvoření dostatečně velkých červích děr, abychom skrz ně mohli volně cestovat vesmírem.

Kolik je vlastně vesmírů?
Zde začíná být bádání astrofyziků poněkud složité. Proti sobě stojí dvě stejně silné skupiny, které spolu soupeří o pravdu. Stoupenci každé z nich mají jednu nespornou výhodu. Je skutečně minimální pravděpodobnost, že ještě za jejich života někdo potvrdí v praxi jejich teorie. První skupina tvrdě stojí za tím, že vesmír je jen jeden. Druhá skupina razí teorii, že alternativních vesmírů může být pěkná řádka a někteří tvrdí, že nekonečně mnoho. I mezi těmito vesmíry by se pak prý dalo cestovat pomocí „vypěstovaných“ červích děr.

Kdy budeme mít hvězdnou bránu?
Ve zmíněném slavném seriálu Stargate, který běží i u nás a fanoušci se těší na další série, se lidé i stroje běžně pohybují červími děrami v podobě hvězdných bran sem a tam. V pohodě cestují hyperprostorem, do kterého se dostávají pomocí nesmírně silného energetického pole, ohýbajícího nám známý prostor. Při vstupu do hvězdné brány, neboli červí díry, se rozloží na atomy a při výstupu z červí díry někde v hlubokém vesmíru, se zase pěkně složí dohromady. Potíž je v tom, že vědci jsou přesvědčeni, že červí díry jsou značně nestabilní. Cokoliv prý do nich vstoupí, způsobí jejich zhroucení a konec. Udržet stabilitu červí díry, to je zatím úkol nad lidské možnosti, zejména po stránce potřeby energie. Tolik jí zatím nedokáže naše planeta vyprodukovat. Američtí teoretičtí fyzikové Michael Morris a Kip Stephen Thorne už mají dokonce vymyšlenou technologii na stabilizaci červích děr. Tvrdí, že „stačí kolem červích děr vytvořit pomocí paralelních deskových kondenzátorů oblast silné záporné energie“. Hned však dodávají, že „vyrobit takové množství energie, to už je však úkolem zcela jiné, vyspělejší civilizace, která se snad někdy na naší planetě vyvine.“ Pokud se tedy nevynoří z vesmíru nějaký hodný strýček a potřebnou technologii nám nedaruje, naše a několik příštích generací se hned tak hvězdnou bránou neprojdou.

Hvězda seriálu STARGATE exkluzivně pro 21. STOLETÍ
Při nedávné návštěvě České republiky, jsme měli možnost vyzpovídat člověka, pro kterého je procházení hvězdnou bránou, neboli červí dírou zcela běžnou záležitostí. Je jím jeden z hlavních představitelů seriálu Stargate Atlantis, David Nykl (41). Kanadský herec českého původu, kterého můžeme vidět v seriálu jako představitele postavy českého vědce Radka Zelenky. 21. STOLETÍ zajímalo, jaký je to pocit, procházet hvězdnou bránou. „Co se týká pocitů filmových, je to nepopsatelné. Jako by vás cosi jemně rozcupovalo na kousky a zase složilo na druhé straně. Zářivá světla, míhající se barevné efekty. To vidí divák na obrazovce. Jako herci však procházíme bránou zcela v poklidu, jako když vstupujeme do jiné místnosti. Veškeré efekty jsou jen filmovou iluzí.“ Věříš Davide na existenci hvězdných bran, potažmo červích děr? „Myslím si, že na scifi je úžasné to, že se pomalu, ale jistě naplňuje řada vizí jejich autorů. Už existují neviditelné pláště, vědci dokázali prakticky uskutečnit teleportaci. Stačí se podívat na takový fenomén, jakým je nový mobil iPhone. Není to jen prostý komunikátor, ale pustíš si na něm film, hudbu, rádio, televizi a navíc se díky GPS neztratíš. A přitom podobný přístroj se vyskytoval před dvaceti lety pouze ve scifi filmech. Takže stejné to bude i s hvězdnou bránou. Jednou ji lidstvo vytvoří.“

Související články
Vesmír 31.5.2026
Saturn bezesporu patří mezi nejkrásnější objekty sluneční soustavy, ale desítky let zároveň mátl astronomy jednou zvláštní záhadou. Zdálo se totiž, že délka jeho dne kolísá. Jedna měření naznačovala, že planeta rotuje rychleji, jiná naopak pomaleji, přičemž takové chování nedávalo příliš smysl. Planeta velikosti Saturnu si přece nemůže jen tak zrychlovat a zpomalovat otáčení. Od Webbova […]
Vesmír 23.5.2026
Když vědci z NASA v srpnu 2025 zachytili rádiový signál přicházející ze Slunce, zpočátku se nad ním nijak zvlášť nepozastavili. Rádiové erupce se na Slunci objevují poměrně běžně a většinou během několika hodin nebo dnů zmizí. Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného. Signál přetrval neuvěřitelných 19 dní a vytvořil nový rekord. Dosud zaznamenaný nejdelší podobný […]
Vesmír 17.5.2026
Mléčná dráha bývala dlouho vykreslována jako klidný a elegantní spirální disk, který se beze spěchu rovnoměrně otáčí kolem svého středu. Evropská kosmická sonda Gaia však toto chápání našeho širšího domova do značné míry obrátila naruby. Díky nejpřesnějšímu mapování hvězd v dějinách astronomie Gaia odhalila galaxii plnou pohybu, vlnění a pozůstatků dávných srážek. Nový katalog, který […]
Vesmír 9.5.2026
Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru. LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o […]
Vesmír 7.5.2026
Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027. Základní astronautský výcvik, který Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz