Jak je možné, že závisláci na nakupování utrácí, i když čelí finančnímu, emočnímu či společenskému kolapsu? Nová studie vysvětluje, že se jedná o kombinaci špatného úvěrového systému a přesvědčení, že nové nákupy nás učiní šťastnějšími.
Zhruba 10 % dospělé populace západních zemí trpí tzv. oniománií, neboli nezdrženlivým nakupováním, závislostí na něm a nekontrolovaným hromaděním nepotřebných věcí. Vědci ze Státní univerzity v San Francisku omniomaniky neboli shopaholiky definuje takto:
jsou to lidé, kteří zavírají oči před realitou a ignorují výpisy z účtů. Každý nákup v nich vyvolává euforické pocity, které mají potřebu znovu prožívat, a to bez ohledu na okolnosti.
1600 dobrovolníků vyplnilo vědcům dotazníky, a vědci zjistili, že shopaholici utrácí kompulzivně bez ohledu na pohlaví, věk, příjem či osobnost. Autoři studie se domnívají, že závislost na nakupování živí fakt, že pomocí kreditních karet lze utrácet „bezbolestně“ – dotyčný nevidí, jak mu peníze mizí.
