Snad nikde jinde nejsou jak ostří žiletky protikladné názory na jedinou věc – alkohol. Odpůrci – abstinenti ho označují za metlu lidstva, nástroj ďábla. Příznivci si při jeho požívání božsky lebedí. Mezi těmito protipóly se rozprostírá škála názorů, jejichž pestrost netrumfnou ani barvy květeny botanické zahrady.
První protialkoholní stanici u nás již v roce 1951 založil legendární doc. Jaroslav Skála, jenž loni zemřel ve věku 91 let. Proslul větou: „Alkoholikem je každý, kdo pije byť malé množství alkoholu pravidelně!“ Když se nedávno vědecky prokázalo, že zdravému člověku menší množství alkoholu (nejen piva) neškodí, ale spíše prospívá, doc. Skála v roce 2006 konstatoval: „Srdíčku alkohol prospívá, játrům ne. Pravda se tedy říká napůl. Ve vědě máme takové poloviční pravdy. Vědci mluví jenom o srdíčku, ale vynechali játra a slezinu. A to by neměli!“
Chcete pít rozpouštědlo?
Skálův vzorný žák MUDr. Karel Nešpor, CSc., primář oddělení léčby závislosti Psychiatrická léčebna Praha – Bohnice, pro 21. STOLETÍ dál vášnivě argumentoval.
„Alkohol slouží v medicíně jako rozpouštědlo pro jiné látky- příkladem je jódová tinktura. Používá se také jako protijed při otravě metylalkoholem. Jako anestetikum (pro narkózu) se alkohol užíval ve středověku. Anestézie to byla nedokonalá, operace se neobešly bez svalnatých pomocníků a někdy pacient ještě před tím zemřel na následky otravy. Reklamou opěvované malé dávky alkoholu jsou předmětem sporu.
Alkohol škodí na mnoha úrovních, a to už v nízkých dávkách – např. zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen, úrazů nebo interakcí alkoholu s léky. Proto Světová zdravotnická organizace varuje vlády před tím, aby alkohol komukoliv doporučovaly.“
Propagoval ho již Kristus
Proti silnému abstinentskému větru statečně jdou šiky fandů alkoholických nápojů. Nechybí ani autor šedesáti knih (mj. i čerstvé „Ať žije alkohol“) PhDr. Václav Budinský. Od něj se 21. STOLETÍ dozvědělo: „Pozitivní hodnocení alkoholu lze najít už v bibli. Proč měnil Ježíš Kristus vodu ve víno? Kdyby bylo víno špatné, jedovaté či nebezpečné, nepropagoval by jeho konzumaci, ale řekl by lidem: ‚Pijte vodu. Nápoje s obsahem lihu jsou vám zapovězené!‘ Ovšem on udělal zázrak a obdaroval žíznivé spolustolovníky. Víno navíc obrazně označil za svou krev.“
Faktem je, že alkohol představuje látku přirozeného původu, která vzniká samovolně z cukru. tedy jedné ze základních látek potřebných k životu.
Ostatně, každý člověk od narození v sobě má určité stopové množství alkoholu, který vyrábí samo tělo. Odborníci však zatím přesně nezdůvodnili, proč tomu tak je. Kdyby však byla tato látka škodlivá, stěží by se asi v těle objevila.
Výroba piva je věda
V listopadu 2007 uplynulo 120 roků od založení výzkumné a vědecké instituce, bez které si nelze představit české pivo – Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a.s. Jeho historie začala v období, kdy se u nás začalo prudce rozvíjet průmyslové pivovarství a do obliby se dostával nový, specificky český typ spodně kvašeného piva plzeňského typu.
Mezi nejdůležitější úkoly ústavu patří rozvoj moderních analytických metod, výzkum vlivu surovin (různých odrůd ječmene, klonů chmele atp.) na kvalitu piva.
Výkonný ředitel ústavu ing. Jan Veselý pro 21. STOLETÍ upřesnil:
„Výzkumy potvrdily, že český konzument upřednostňuje piva českého typu. Ukazuje se, že roste podíl těch, kteří pivo pijí sice méně, jedno až dvě denně, ale zato pravidelně. To je v souladu s našimi záměry prosazovat umírněnou konzumaci piva.“
Tak jak se u nás pije?
V souvislosti s konzumací alkoholu se provádějí rozmanité výzkumy Např. studie GENACIS, kterou připravila Laboratoř pro výzkum závislosti Psychiatrického centra v Praze, opět potvrdila, že muži pijí mnohem více než ženy – vyjádřeno sportovně v denních alkoholických gramech poměrem 26, 4.: 7, 2. Překvapilo, že nejméně popíjeli mladíci ve věku 18 – 24 let, naopak dvakrát tolik uváděli muži dvojnásobně starší. Jedna třetina z nich běžně vypila množství třikrát vyšší než rizikový limit. Věk 35 – 44 let je příznačný i pro největší milovnice pití mezi ženami, které však od 54 let konzumaci omezují. A kdo pije nejméně? Středoškolačky! Není také tajemstvím, že muži se základním vzděláním či vyučení vypijí denně v průměru o 10 g alkoholu více než vysokoškoláci.
Je to hodně? Na to odpověděl PhDr. Ladislav Csémy, vedoucí uvedené laboratoře, která GENACIS prováděla. „Za zdravotně rizikovou
dávku považujeme denní konzumaci 40 g alkoholu u mužů a 20 g u žen.
Třetina dospělých mužů a deset procent žen konzumuje alkohol v dávkách, které jsou obecně považovány za zdravotně rizikové“.
Názorný příklad: Půllitr dvanáctistupňového piva představuje 25 g, 2 dl vína 24 g a 0,5 dl destilátu (40 %) 20 g alkoholu. Řekneme si, že takový jeden každodenní „panáček“ či „frťánek“ vypadá jako plivnutí do moře, ovšem než se rok s rokem sejde, do těla postupně vejde 4, 6 litru čistého alkoholu!
Jak se projevuje v krvi
Chcete si spěšně odhadnout hladinu alkoholu v krvi? Zhruba platí, že muž průměrné hmotnosti má po vypití jednoho půllitru desetistupňového piva asi 0, 3°/oo (promile).
Požití půllitru dvanáctistupňového piva nebo 2dl vína či 0, 5dl lihoviny představuje asi 0,4°/oo .
Dávky, při kterých není překročena koncentrace 0,6 – 0,8°/oo alkoholu v krvi, vyvolávají v psychice většiny lidí příjemné účinky. Naopak množství nad 0,8°/oo zpravidla způsobují pravý opak, tj. účinky negativní.
Už při hodnotách 0,3 – 0,5 promile mnohé osoby zaskočí nemilé příznaky: poruchy pohybové koordinace, zatím mírné problémy s udržením rovnováhy, euforie a snížená soudnost.
Při tzv. sérové hladině alkoholu 0,5 – 0,7 promile u některých osob není výjimkou snížení sebekontroly, zvýšení vzrušení, chybný odhad schopností a hodnocení situace.
Dvakrát a dost!
„Relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravou dospělou populaci se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při konzumaci vyšší hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému a také možný vznik závislosti,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan I. lékařské fakulty UK. Doporučuje pít nejlepší iontový nápoj – pivo, a také víno, které má antioxidační účinky. Samozřejmě nesmíme být nějakými průtokovými ohřívači těchto nápojů. Pro průměrného zdravého muže se za prospěšnou denní dávku považuje 0, 5 – 1 litr piva či 2 – 4 dl vína. Ženy se musí spokojit s polovinou uvedeného množství.
Alkohol v neposlední řadě zlepšuje náladu, má společenské poslání – a tak mj.v dnešním uspěchaném životě působí i proti stresu, depresi. Při popíjení v přiměřené míře si výborně rozumí s erotikou, když mj. odbourává různé zábrany nesmělých aktérů.
Na druhé straně při nadměrném požívání nejsou vůbec výjimkou jak choroby, tak neurvalé chování pijanů, rozvrácená manželství, trpký úděl dětí alkoholika. Mnoho tragédií se týká i opilých řidičů, ba i vrahů. Je samozřejmé, že negativní účinky alkoholu jsou mnohem viditelnější a dávají zapřisáhlým abstinentům do rukou mocnou zbraň. Válka mezi vyznavači alkoholu a jeho odpůrci nejspíše nikdy neskončí, ale stačí se držet hesla – všeho s mírou.
Stále tak platí poznání zmíněného nestora abstinentů doc. Jaroslava Skály: „Nepijte už třetí sklenku!“ Alkohol je zkrátka jako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán!
Více se dozvíte:
V. Budinský, Ať žije alkohol, Milan Zevl – Lucie, 2007
K. Nešpor, Jak překonat problémy s alkoholem, Sportpropag, 1996
www.cspas.cz
www.plbohnice.cz/nespor/
Seznamte se: C2H5OH!
Alkohol – etanol – C2H5OH patří mezi psychotropní látky. Jednoduchá a malá molekula vzniká kvašením cukrů.
Vaří se při 77° C , tuhne při hodnotě – 117°C. Zajímavé je, že kvasinky, které umožnily vznik, nechá žít asi jen do koncentrace 14 % alkoholu. Ke vstřebání alkoholu dojde obvykle 15 – 90 minut po požití.
Pomaleji se do tkání rozpouští po jídle (zejména tučném), protože strava se chová jako savý papír. Nejrychleji se do organismu dostanou alkoholické nápoje s obsahem 20 – 30 % alkoholu.
Rychlejší absorpci má alkohol míchaný se šumivými nápoji (tonic, soda). Proč? Molekuly alkoholu je zředí, takže se jich dostane do styku s výstelkou žaludku více. Stejně působí i vinné střiky.
Když se alkohol rozpustí do krve, uvolňuje se částečně do vzduchu v plicích. Právě na tom je založen princip dechového testu. Většina alkoholu se však rozkládá v játrech, která k rozložení jedné „alkoholové jednotky“ (cca 20 g alkoholu) potřebují asi hodinu. Z toho mj. vyplývá, že po vypití šesti „dvanáctek“ či dvou litrů vína a následném osmihodinovém spánku má řidič v krevním koloběhu stále alkohol.
Víte, kdy zas smíte řídit?
Mnoho dohadů se točí kolem toho, kdy řidič může po konzumaci alkoholu bezpečně usednout k volantu. Nabízíme časovou tabulku „vystřízlivění“ muže o hmotnosti 80 kg, jenž má zdravá játra. (Ženy musí počítat s časy o něco delšími. U statnějších osob je interval přiměřeně kratší.)
Pozor: Tabulka je orientační, protože každý se s alkoholem snáší jinak. Záludný je tzv. zbytkový alkohol. Řízení s kocovinou, bez známek alkoholu v krvi, snižuje pohotovost řidiče až o pětinu.
Pivo 10
1 pivo – °1,30 hod
2 piva – 2,45 hod
3 piva – 4,15 hod
Víno přírodní
2 dl – 4,3 hod
4 dl – 9,3 hod
6 dl – 14 hod
8 dl – 18,3 hod
1 litr – 24 hod
Destiláty
0,5 dl – 3 hod
1 dl – 6 hod
1,5 dl – 9 hod
2 dl – 11,3 hod
2,5 dl – 14,3 hod
3 dl – 17,3 hod
Pivo znali už faraonové
Již před 9 – 10 000 roky si lidé v Mezopotámii z obilí vyráběli kvašené nápoje. (Kupodivu chléb začali péct až o 2000 let později.)Víno nezavrhoval podle bible ani Ježíš. Ovšem již dávno před Kristem tento nápoj velebili staří Římané. Za civilizovanou krajinu považovali pouze takovou, kde se pěstovalo víno. Jak upozorňuje PhDr. Budinský: „Legie s sebou vozily sazenice vinné révy, které vysazovaly na dobytých územích. Víno se stalo předmětem obchodu už nejméně před třemi tisíci let, pravděpodobně však mnohem dříve, Obchod pak nutil zlepšovat cesty, dopravu, překonávat jazykové bariéry, poznávat cizí kraje, chování a zvyklosti. Můžeme říci, že se stal jedním ze zdrojů pokroku a civilizace.“
Vedle vína si dobře vedlo i pivo, které se vařilo již ve starém Egyptě. Také to sehrálo pozitivní úlohu pro ekonomický a kulturní rozvoj lidstva. K vaření piva i pěstování vína bylo mj. nutné opustit kočovný život, usadit se na jednom místě. Když Evropané pronikli do Afriky a Ameriky, byl pro domorodce alkohol lékem. Jakmile ho však počali zneužívat, začal celé kmeny decimovat.
V různých částech světa nechávali obyvatelé kvasit zdejší plody. Někdy do alkoholu přidávají různé příchuti. Odborníci mohou říci, že výjimkou nejsou ani červíci, ba i hadi a jiná havěť!
Alkohol má na svědomí gen
Skupina nizozemských vědců uvedla, že za alkoholismus může jeden konkrétní gen. Má označení MAO-A a dál se zkoumá. Podle znalců lze kocovině, která souvisí s dehydratací organismu, předejít vypitím značného množství vody před spaním!
Někdy zachraňuje i životy
Již od šerověku lidských dějin se v různých koutech planety alkohol používal jako vynikající antiseptikum – k desinfekci poranění. Sloužíval také jako zklidňující anestetikum, např. při amputaci končetiny ve válečné vřavě. Při bolestivých úrazech pomáhal odvrátit nebezpečný šok z bolesti.
Nejen lékaři potvrzují příznivý vliv rozumné konzumace piva ( i nealkoholického!) a vína na zdraví. V krvi zvyšuje hladinu antioxidantů, které brání vzniku aterosklerózy, podporuje krevní oběh, zvyšuje imunitu, snižuje krevní tlak, úmrtnost na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody. Dobře si poradí s cholesterolem: pomáhá tzv. hodnému (HDL), zatímco LDL s VLDL (tzv. zlý) snižuje. Obdobně to platí o souboji s homocysteinem -„cholesterolem 21. století.
Pivo je koktejlem vitaminů (niacin, panthotenová kyselina, pyridoxin, riboflavin, kyselina listová, thiamin a biotin), minerálních látek, stopových prvků. Polyfenoly potěší srdce, napomáhají srážlivost krve, povzbuzují trávení, zlepšují vidění. Jako lapače radikálů mají protirakovinné účinky.
Ovšem při stálé nadměrné konzumaci více než 60 g denně (tj. cca tři piva či půl litru vína) u citlivých lidí hrozí různé druhy rakoviny, infarkt, smrtelná cirhóza zvětšených jater, choroby ledvin, dna, problémy se slinivkou, podvýživa, halucinace, selhávání paměti, demence …
Velmi nebezpečným hazardem je, když alkoholu holdují děti, dospívající a také těhotné ženy a kojící maminky.
Alkoholici mají svoje rekordy
Podivným světovým rekordmanem s „výkonem“12,3 promile alkoholu v krvi se stal pětačtyřicetiletý Polák. Tak trojnásobně překonal dávku považovanou již za smrtelnou.
Francouzský národní rekord Francie zatím drží sedmatřicetiletý automobilista. Klidně si řídil, dokud mu policejní test nenaměřil deset promile! Marně se vymlouval, že ve Francii se přece určité množství alkoholu za volantem toleruje
A do třetice za tuzemská humna. U nás zatím kraluje statný pijan, jenž s osmi promilemi a s traktorem skončil na Rakovnicku v rybníku. Když stroj nemohl vytáhnout na suchou zem, zanechal ho svému osudu a vrátil se do hospody – popíjet. Tam si ho také vyzvedli přivolaní policisté.
