Testování nového zbraňového systému na palubách svých letadel spustila letecká společnost Boeing. Jde o chemický, kyslíko-jódový laser, který využívá infračervenou část světelného spektra a není tedy viditelný lidským okem. 
Prototyp laseru byl namontován do vojenského bombardéru a testován na pozemní cíle. Vývoj nové zbraně má probíhat až do konce roku 2009, kdy prý bude možné jej nasadit při vojenských operacích.
Jde o zatím nejmocnější laserovou zbraň, jaká kdy byla vyvinuta. Při chemické reakci dochází ke skutečné explozi síly v téměř nadzvukové rychlosti, kdy je generována energie až jeden milion wattů.
Plamenomet v oblacích
Nový taktický laser dokáže proříznout kov až na vzdálenost 14 kilometrů a má být využíván armádou k poškozování a ničení nepřátelských energetických zařízení, například elektrických rozvodů, bez vedlejších následků. Laser je mladším bratříčkem již vyvinutého leteckého laseru, určeného k ničení balistických střel za letu, který Boeing odzkoušel na svém stroji 747.
Celý zbraňový systém je složen z několika samostatných komponentů, které lze snadno smontovat či demontovat a umístit do jakéhokoliv letadla. Laser vysílá asi 10 centimetrů široký paprsek s výhřevností účinného plamenometu a na vzdálené cíle může vyslat až stovku výstřelů.
Dálkově řízený útok
Podobné lasery už Boeing zkoušel v minulosti, ale co do velikosti to byly proti současné zbrani opravdové kolosy a váze několika tun. Diky miniaturizace většiny součástek se podařilo vyvinout vysoce pohyblivou zbraň, kterou lze montovat i na terénné automobily a používat k ničení nepřátelských cílů ve vzduchu. Boeing rovněž vyvíjí miniaturní bezpilotní letadla, která by mohla nést laserové zbraně a byla by naváděna pomocí dálkového ovládání.
Není určen na lidské cíle
Americká armáda vyvíjí v poslední době celou řadu obranných a útočných prostředků, které by neměly ohrožovat životy lidí a jedním z jich má být právě tento laser. Vysoce přesná zbraň má být nasazena především v kritických situacích, ke kterým dochází v městských aglomeracích, na přeplněných pohraničních přechodech a všude tam, kde hrozí i teroristické aktivity nebo operace vzbouřenců. Laser se dá nasadit při pozemních, námořních i leteckých operacích. Jako zbraň, která neohrozí lidské životy, má být nasazen i při humanitárních misích OSN. Výhodou systému je jeho snadná přeprava, rychlé nasazení a vysoká rozlišovacích schopnost v řádu desítek centimetrů. Proto se prý není třeba obávat toho, že by byly zasaženy nechtěné cíle, nebo dokonce lidé.
Roční náklady na vývoj systému a jeho dokončení se odhadují na 180 milionů dolarů.
Laser se zrodil před 48 lety
Na vývoji laseru pracovala po celém světě v šedesátých letech minulého století celá řada odor vědců. Prvním, kterému se podařilo funkční laser dokončit, byl Američan Theodor Maiman v Hughesových laboratořích v kalifornském Malibu. Už tento první laser, založený na syntetickém rubínovém krystalu, byl okamžitě považován vojenskými specialisty za potenciální zbraň budoucnosti. V posledních desetiletích vynaložila vláda Spojených států na zdokonalení laserové techniky miliony dolarů. Největší investice plynuly do výzkumu v období vrcholící studené války v roce 1983 za Ronalda Reagana, kdy byl prioritou plán Hvězdných válek.
