Pro lidské ucho je neslyšitelný jakýkoliv zvuk, jehož frekvence přesahuje 20 kHz. Delfíni, jejichž živobytí je na využívání ultrazvuku zcela závislé, dokáží využívat i frekvence okolo 180 kHz. A drobná můra zavíječ voskový (Galleria mellonella), která je jinak známá včelařům jako škůdce pláství?
Ta dokáže zaslechnout i zvuk o frekvenci celých 300 kHz. Zjistili to nedávno vědci z univerzity Strathclyde v Glasgow.
Jak ale přišel nenápadný motýl k takto podivuhodné schopnosti? Vědci mají za to, že jde o reakci na jejich hlavní predátory, netopýry. Ti totiž také využívají zvuk o vysoké frekvenci. Aby jejich povídání jejich lovci nezaslechni, museli se motýli posunout ještě výše.
Vědci také doufají, že jim schopnosti motýlů napomohou lépe pochopit, jak zvuk o takto vysoké frekvenci zapojit do služeb člověka.
