Podle nejnovějších výzkumů amerických genetiků za některé druhy obezity zodpovídají viry, konkrétně adenovirus-36. V důsledku jeho činnosti náruživě bobtnají tukové buňky a dokonce se i množí. Výzkum také ukázal, že za vším stojí jeden jediný gen, který může za to, že se adenovirus zaměřuje právě na tukové buňky. Genetici si od objevu slibují, že úpravou tohoto genu budou jednou schopni řešit některé druhy obezity.
1,3 milionu let osídlení našeho kontinentu
Nejstarší člověk v Evropě
Španělští paleoantropologové objevili lidskou čelist a kamenné nástroje staré 1,3 milionu let.
Doposud nejstaršími známými pozůstatky člověka na území Evropy byly 800 tisíc let staré zkameněliny druhu tzv. Homo antecessor z roku 1997, který je zároveň považován za možného společného předka moderního člověka a neandertálců. Nový nález tak prodlužuje historii lidského osídlení Evropy o 500 tisíc let. Již dříve přitom byly na našem kontinentu nacházeny kamenné nástroje staré přes milion let, nicméně většina antropologů pochybovala, že se jedná o dílo člověka.
Překvapivý primát pro žebernatku
První živočich na Zemi
Američtí evoluční biologové zjistili, že prvním živočichem na naší planetě byla žebernatka.
Podle dosavadních představ měly být nejstaršími živočichy jednoduché mořské houby. Nicméně genetické studie příbuznosti mezi jednotlivými druhy údajně ukazují na to, že prvním předkem současných živočichů byla poměrně komplexní žebernatka (mořský živočich podobný medúzám).
NASA zveřejnila nový rekord
Nejmenší černá díra
Nekonečně hustý objekt s označením J1650 se nachází v souhvězdí Ara. Díra je nezvykle malá, její průměr je jen 24 kilometrů a hmota našeho Slunce by se do ní vešla čtyřikrát. Jedná se tedy o jeden z nejmenších objektů, které byly objeveny v prostoru mimo naši sluneční soustavu. I když je tato černá díra malinká, má všechny vlastnosti, jaké černé díry mají mít. Podle astronomů z NASA disponuje dokonce ještě silnější gravitační silou než velké černé díry nacházející se ve středu galaxií.
Unikátní objev z Bornea
Žába bez plic
Žába druhu Barbourula kalimantanensis je jediná známá žába na světě, která nemá plíce a dýchá kůží. Přišla o ně pravděpodobně během adaptace na prostředí se silným prouděním chladné vody s vysokým obsahem kyslíku. Přestože je mezi žábami unikátem, mezi obojživelníky obecně se několik podobných případů najde, například několik druhů mloků a červoř (živočich podobný červům).
Zlatý náhrdelník z Peru starý 4000 let
Nejstarší zlatý šperk Ameriky
Zlatý šperk nalezený na pohřebišti u jezera Titicaca byl pro archeology velkým překvapením. Rozvinutá výroba ornamentálních předmětů je spojována zejména s usedlým způsobem života a zabezpečením obživy zemědělstvím, což však nekoresponduje se skutečností, že před 4000 lety byli obyvatelé Peru především kočovnými lovci a sběrači. Dosavadním nejstarším zlatým šperkem na západní polokouli byl také artefakt z Peru z období před 3500 lety.
IG Nobel pro českého ornitologa?
Vědecká práce a pivo nejdou dohromady
Souvisí spolu pití piva a výsledky vědecké práce? Podle výsledků studie, kterou na toto téma vypracoval Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ano. Mladý vědec zjistil, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citací jeho kolegů v odborných časopisech, které se těší vážnosti mezinárodní vědecké obce. Ornitolog Grim si kontroverzním tématem nadělal mezi českými kolegy řadu nepřátel, na mezinárodním poli však získal uznání. Byl dokonce navržen na humornou Ig Nobelovu cenu za výzkum, který lidi nejdřív rozesměje, ale pak přiměje k zamyšlení.
Monstrum z pouště Coahuila staré 72 milionů let
Nový dinosaurus z Mexika
Mexičtí a američtí paleontologové tvrdí, že nový býložravý druh dinosaura, menší příbuzný triceratopsů, měřil kolem 7 metrů a pyšnil se třemi téměř metrovými rohy na hlavě a kostěnými límci na krku. Kromě obrany před predátory mu údajně měly sloužit i jako lákadlo pro sexuální partnery a byly jakousi ukázkou síly. Druh zatím nebyl pojmenován, název má získat až koncem letošního roku. Paleontologové z Utah Museum of Natural History doufají, že v lokalitě, která byla ve druhohorách mořským pobřežím pokrytým deštným pralesem, na sebe nálezy dalších nových druhů nenechají dlouho čekat.
Pytlácká pohroma
Tygři na vymření
Mezinárodní ochranářská organizace World Wildlife Fund zveřejnila studii, podle níž v současnosti na naší planetě zbývá už jen 3500 tygrů. Ještě před pěti lety byly přitom jejich stavy odhadovány na 5500–6000 kusů. Největší podíl na propadu má Indie, kde žije téměř polovina současné populace. Za poslední tři roky tu počet tygrů klesl o 60 %. Na vině je v současné době zejména pytláctví, jelikož tygří produkty jsou velmi žádaným zbožím. Zájem je zejména o kosti, které jsou nedílnou součástí léků tradiční čínské medicíny. Na čínských trzích se mrtvý tygr prodává v přepočtu za stovky tisíc korun.
Tkáně z klonovaného embrya poprvé léčí
Myší milník
Pokusným myším byly nejprve podány chemické látky, které zničily neurony produkující dopamin, tedy látku podílející se na přenosu nervových vzruchů mezi mozkovými buňkami. Myši pak měly podobné příznaky jako lidé trpící Parkinsonovou chorobou. Vědci jim odebrali kožní buňky a jejich jádra vpravili do vajíček zbavených vlastní genetické informace. Z takto naklonovaného embrya byly odebrány kmenové buňky, které za pomoci růstových faktorů tkáňoví inženýři vychovali na neurony produkující dopamin. Ty pak byly transplantovány zpět nemocným myším. U všech myší v pokusu se následně prokázalo výrazné zlepšení v testech pohyblivosti. Výsledek publikovaný v časopise Nature Medicine je tedy důkazem, že metoda terapeutického klonování a transplantace „vlastních“ nervových buněk má v případě Parkinsonovy choroby léčebné účinky.
Nejvýkonnější superpočítač ve střední Evropě
V Polsku vypustili Galéru
Galéra poskytuje výpočetní výkon v hodnotě 50 bilionů operací za sekundu. To je 4400krát vyšší výkon, než jakým disponoval počítač IBM Deep Blue, který v roce 1997 porazil v šachové partii velmistra Garriho Kasparova. Superpočítač disponuje 1400 čtyřjádrovými procesory Intel Xeon se silou 5600 výpočetních jader. Co se týče velikosti, je devátý v rámci celé Evropy. Je 17 metrů dlouhý a váží 5 tun. Pracuje na 350 serverech se čtyřmi čtyřjádrovými mikroprocesory v každém z nich. Délka veškeré použité kabeláže přesahuje 12 km. Galéra bude využívána několika polskými univerzitami, kterým bude pomáhat s pracemi na stovkách vědeckých projektů a s výzkumem v různých odvětvích – chemii, fyzice, strojírenství, elektrotechnice a oceánografii. Některé z těchto aktivit mají za cíl nalézt protilátky pro boj s rakovinou, přijít na nová aerodynamická řešení v letectví či analyzovat proudění světových moří.
Nový model pro atmosférické jevy
Mýdlové bubliny v rukou fyziků
Francouzští vědci za pomoci speciálně upravené pipety dokážou velmi přesně měnit objem mýdlových bublin. Pozorují přitom, jak se mění hra barev na jejich povrchu, a doufají, že jim tyto změny přinesou nové informace o atmosférických bouřích jak na naší, tak na ostatních planetách. Mýdlová voda se doposud využívala k simulaci atmosférických jevů pouze ve dvourozměrných modelech.
Nový pohled na někdejší hlavní město starověkého Egypta
Tell el-Amarna postavená na krvi obyčejných lidí
V polovině 14. století před naším letopočtem Tell el-Amarnu založil faraon Achnaton jako nové hlavní město Egypta. Historikové život Egypťanů v tomto období považovali za relativně vyspělý a obyvatelstvu připisovali pevné zdraví i dobrý stav díky plnohodnotné výživě. Podle archeologů z Arkansaské univerzity však bylo chybou, že se doposud soustředili spíše na nalezené výrobky než na samotné lidské ostatky. Poslední výzkum prokázal, že obyčejní Egypťané velmi často trpěli anémií, četnými zlomeninami, malým vzrůstem a vysokou úmrtností v raném věku. Muži dosahovali v průměru pouze 159 cm a ženy 153 cm. Vše údajně ukazuje na to, že obyčejní lidé postrádali dostatek bílkovin ve stravě a pravděpodobně byli dlouhodobě fyzicky přetěžováni zejména při stavebních pracích spojených s budováním hlavního sídla.
Šestinohý robot s obytnými buňkami na hřbetě
Mobilní měsíční základna
NASA vyvíjí obřího robota, který by měl převážet budoucí obyvatelnou základnu na Měsíci.
Původní záměr NASA byl vybudovat na Měsíci pevnou základnu krátce po roce 2020. 7,5 m široké robotické monstrum s šestimetrovýma „nohama“ však umožní části základny převážet do větších vzdáleností. Zařízení pojmenované ATHLETE (All Terrain Hex-Legged Terrestrial Expolorer) je vyvíjeno v Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně.
Proč mají děvčata jiné hračky než chlapci?
Opičí hračky podle pohlaví
Američtí etologové, zabývající se vztahy mezi živočichy, se rozhodli zkoumat, které hračky se zamlouvají mláďatům makaků různého pohlaví. Sledovali tedy 11 opičích samečků a 23 samiček. Ukázalo, že s lidskými dětmi mají mnoho společného. Zatímco samičky nebyly příliš vybíravé a hrály si jak s plyšovými zvířaty, tak s mechanickými hejblátky, samečky většinou plyšové vycpaniny moc nezajímaly. Jejich vyhraněný zájem o vše na kolečkách s pohyblivými součástkami odpovídal přesně tomu, jak se chovají lidé. Výzkum tak naznačuje, že oblíbenost různých hraček máme zakořeněnu v genech už velmi dlouho.
Malé velké info
Podle nejnovějšího objevu australských vědců vzrušují květy orchideje samečky vos druhu Lissopimpla excelsa do té míry, že přímo na rostlině ejakulují. O orchidejích je známo, že často lákají samečky produkcí samičích feromonů. Že ale dokážou vosy zmást tak dokonale, zatím nikdo nepředpokládal.
Američtí astronomové tvrdí, že pravděpodobně objevili jednu z nejmenších známých planet mimo naši sluneční soustavu. Měla by být pětkrát větší než Země a její přítomnost v soustavě v souhvězdí Lva vzdálené 30 světelných let zjistili díky tomu, že narušila oběžnou dráhu jiné známé planety. Její přítomnost by měli definitivně potvrdit ještě tento rok.
Kanadští vědci chtějí ještě letos vyzkoušet simulátor hurikánu, který má otestovat odolnost budov proti hurikánům 5. stupně, tedy těm nejsilnějším. Simulátor sestává ze 70 zařízení o velikosti přibližně 2 x 2 x 2 m, které mají na určitých místech domu působit tlakem od -15 do 5 kPa a simulovat tak řádění vzduchových vln během hurikánu.
Stalo se
Před 2287 lety 31. 5. 1279 př. n. l. se Ramesse II. stal faraonem starověkého Egypta. Vzhledem k hospodářskému i kulturnímu rozkvětu země za jeho vlády je považován za největšího panovníka egyptských dějin.
Před 608 lety 8. 6. 1600 byla provedena první veřejná pitva lidského těla ve střední Evropě. Provedl ji lékař, filosof a humanista slovenského původu Ján Jesenský, který byl roku 1621 jako jeden z 27 českých šlechticů popraven na Staroměstském náměstí.
Před 502 lety 20. 5. 1506 zemřel italský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Narodil se roku 1451 a byl dlouho považován za objevitele Ameriky (1492).
Před 465 lety 21. 5. 1543 zemřel polský astronom, matematik a lékař Mikuláš Koperník, autor teorie o oběhu planet kolem Slunce. Narodil se 19. 2. 1473.
Před 301 lety 23. 5. 1707 se narodil švédský přírodovědec a lékař Carl Linné, zakladatel zoologické a botanické systematické nomenklatury. Zemřel 10. 1. 1778.
Před 48 lety 22. 5. 1960 došlo k zemětřesení v Chile o síle 9,5 stupně Richterovy škály. Jedná se o nejsilnější zaznamenané zemětřesení historie. Vyžádalo si 10 000 obětí.
Před 5 lety 2. 6. 2003 odstartovala evropská kosmická sonda Mars Express. 25. 12. 2003 se stala třetí činnou orbitální sondou planety Mars.
