Domů     Technika
Herní konzole zkoumají černé díry!
21.stoleti 20.5.2008

Na Illinoiské univerzitě v USA si teoretičtí chemikové celé dny hrají s konzolami PlayStation. Jejich procesory ale pohánějí výkonné počítače, které již brzo dokážou předpovídat interakce mezi lidskými bílkovinami a novými léčivy.Na Illinoiské univerzitě v USA si teoretičtí chemikové celé dny hrají s konzolami PlayStation. Jejich procesory ale pohánějí výkonné počítače, které již brzo dokážou předpovídat interakce mezi lidskými bílkovinami a novými  léčivy.

Vše začalo ve chvíli, kdy synovi Todda Martineze z Illinoiské univerzity dosloužil jeho PlayStation. „Začal jsem zajímat o architekturu jeho procesoru a přišel  jsem na to, že se do značné míry  podobá superpočítačům s vysokým výkonem,“ říká Martinez. „To mě přivedlo na myšlenku postavit si pro  účely chemických simulací  počítač s procesorem z konzolí.“

Grafika jako vědecké výpočty
Konzole jsou navrženy tak, aby dokázaly propočítat detailní grafiku moderních her. Pracují tedy s interakcemi mnoha částic, což se do značné míry podobá simulaci chování stovek elektronů ve složitých organických molekulách. „Pro teoretickou chemii je jejich hardware přímo ideální. Podobně pracují i superpočítače, jejich ceny se však pohybují v astronomických částkách a existuje jich po světě jen pár.“ vysvětluje Marinez. „Dlouho jsme ovšem měli problém s tím, že PlayStation neuměl pracovat s programy,  které by  nám umožňovaly ukládat data.“

16 PlayStationů pro astronomy
Obrat nastal v roce 2002, kdy požadavky vědců přiměly výrobce konzole k uvolnění programu, který umožňoval spustit na PlayStationu 2 operační systém Linux. Díky tomu si vědci mohli herní konzoli přizpůsobit pro své vlastní potřeby. V roce 2006 se pak na trhu objevil PlayStation 3 s novým čipem Cell s jedním centrálním a osmi pomocnými procesory. Jednalo se nesrovnatelně výkonnější čip než u starší verze konzole a navíc byl do počátku vyvíjen tak, aby něm mohl fungovat operační systém Linux.
PS3 podstatně urychlil například výzkum černých děr.  „Spojili jsme dohromady 16 PS3. Jejich výkon nám umožnil propočítat vlastnosti gravitačních vln v černé díře,“ říká Gaurav Khanna z Massachusettské univerzity v Darthmouth.

Budoucnost v grafických kartách
Martinezova laboratoř má v současnosti k dispozici 8 počítačů poháněných čipem Cell, které slouží k výpočtům pohybů elektronů ve středně velkých molekulách. Jejich další zájem se teď soustředí na grafickou kartu GeForce 8800 GTX. Ta za pomoci 128 procesorů umožňuje propočítávat realistickou grafiku náročných moderních počítačových her. „Ve spolupráci s výrobcem karty jsme vyvinuli program, díky kterému jsme mohli výpočetní výkon čipu využití pro naše účely,“ vysvětluje Martinez. „Výsledek byl překvapující pro všechny. Procesor z GeForce 8800 GTX zvládá chemické simulace 130x rychleji než nejvýkonnější stolní počítače. Jsem přesvědčen o tom, že grafické procesory z karet nové generace nám během několika málo let umožní přesné simulace složitých bílkovin s vyvíjenými léčivy.“

Od lega k nejnovějšímu procesoru
1998 – Lego začalo prodávat skládací robotické hračky s procesory, čidly a  motory, které byly  později využity k výzkumu robotiky a umělé inteligence.
1999 – Firma Sony vyvinula robotického psa Aibo,  který se stal pomocníkem ve výzkumu umělé inteligence.
2000 – V Sony vyrobili herní konzoli PlayStation 2
2002 – Firma Sony vyvinula program, který umožnil využívat operační systém Linux na PS2
2006 – Příchod PlayStation 3 s čipem Cell
2007 – Americká společnost NVIDIA vyvinula program, který umožňuje přizpůsobit procesory jejich grafických karet pro vědecké výpočty

Související články
Medicína Technika 21.4.2025
Vědecký tým z Kalifornské univerzity v Berkeley oznámil  objev, který poněkud rozčeřil vody optiky a neurovědy: badatelé údajně identifikovali zcela novou barvu, která se vymyká běžnému lidskému vnímání. Tento nový barevný vjem pojmenovali „olo“ a podle samotných autorů experimentu jej nelze reprodukovat ani zobrazit na žádné běžné obrazovce či tiskovině. Objev je výsledkem experimentu, při […]
Český národní pavilon na světové výstavě EXPO 2025 byl oficiálně otevřen veřejnosti a hned od začátku zaujal nejen svou architekturou, ale i pestrým programem. Významným bodem je účast středoškolského týmu LASAR, který představí inovativní řešení problematiky kosmického odpadu. Pavilon navržený studiem Apropos Architects je architektonickým skvostem, jehož dřevěná a skleněná konstrukce ve tvaru spirály symbolizuje […]
Technika 10.4.2025
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu. Nově otevřené České polovodičové centrum (Czech Semiconductor Centre – CSC) má za cíl propojit výzkumné instituce, univerzity a technologické firmy. Pomůže především malým podnikům a startupům s vývojem čipů, […]
Technika 10.4.2025
Společnost Toyota Engineering Society začala loni pracovat na sférickém mobilním zařízení, které bude schopné přepravovat lidi v průhledné kulaté kapsli. Po čtyřech měsících vývoje představila funkční prototyp. Připomíná mobilní kapsli, kterou se pohybovali návštěvníci parku dinosaurů ve filmu Jurský svět. Vozidlo funguje na stejném principu jako kolo pro křečky. Na vnitřní straně koule jsou položeny […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz