Ještě před pár lety se jednalo o sci-fi, nyní je to naprosto běžná záležitost. O čem je řeč? O globálních polohových navigačních systémech. Nejznámější je ten, který patří armádě USA – Global Positioning Systém neboli GPS.
Projekt GPS vstoupil v život v roce 1973 sloučením dvou programů určených pro určování polohy System 621B (USAF) a pro přesné určování času Timation (US Navy). Naostro byl spuštěn 17. ledna 1994, kdy byla na orbitu umístěna kompletní sestava 24 družic. Původní název systému je NAVSTAR GPS (Navigation Signal Timing and Ranging Global Positioning System).
Systém GPS měl být původně určen jen pro vojenské účely. V roce 1983 však sovětská stíhačka ve vzdušném prostoru SSSR sestřelila korejské civilní dopravní letadlo, což stálo životy 269 lidí, a americký prezident Ronald Reagan oznámil, že po dokončení bude GPS k dispozici i pro civilní účely. Na provoz GPS se ročně vynakládá přibližně 750 milionů amerických dolarů (12 miliard korun).
Existují projekty na další podobné systémy, i když v současnosti je v globálním měřítku plně funkční pouze GPS. Ruská vláda schválila znovuobnovení systému GNSS GLONASS do plného operačního stavu. Vývoj probíhá na evropském systému GNSS Galileo a čínském Compass. Oba systémy budou plně funkční po roce 2012. Mimo GNSS existují i regionální autonomní družicové polohové systémy, jako je existující čínský Beidou-1 a vyvíjený indický IRNSS a japonský QZSS.