Tento druh mravence má v podstatě dva typy kolonií. První z nich je klasický: jde o kolonii s jednou královnou. V druhém typu však může být královen více, dokonce až několik set. Druhý z nich je nejen efektivnější co do produkce nových jedinců, ale také podstatně záhadnější:
tedy alespoň pro biology. Královny totiž bývají na sebe vzájemně velmi žárlivé a vysílají své poddané k tomu, aby je co nejefektivněji odstranili.
Za výjimečným chováním některých kolonií rudých jihoamerických mravenců tedy musí stát nějaká jednoznačná příčina. Po prozkoumání genů víc než 500 jedinců tohoto druhu se mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Yannick Wurma z Bioinfomatického institutu v Lausane podařilo jednoznačně identifikovat místo na jednom z chromozomů, tzv.
supergen, který obsahuje asi 600 genů. Podle vědců jde o první známý případ, kdy takový chromozomální supergen ovlivňuje chování.
Jeho objev by také mohl vést k výrobě látky, která by šíření těchto nepříjemných škůdců pomohla zastavit. Kdyby se u kolonií s mnoha královnami podařilo vyblokovat „společenský gen“, mohla by nastat anarchie a „válka všech proti všem“.
A taková situace by zcela jistě nahrávala spíše zájmům člověka, než zájmům mravenců.
