Naše genetická výbava se v průběhu života nemění, nebo jen velmi málo a ve zvláštních případech. Co však měnit lze, není genetický, ale epigenetický aspekt problematiky. Stručně řečeno: lze měnit způsoby, jimiž naše tělo geny čte a přepisuje.
Isabelle Ouellet-Morinové z Hôpital Louis-H. Lafontaine navázala na starší studie, které ukázaly, že u šikanovaných dětí dochází ke snížení produkce stresového hormonu kortizolu. Její studie navíc ukázala, že tomu předchází proměna v okolí genu, který reguluje produkci neurotransmiteru serotoninu, který je spojen s ovlivňováním nálady a vznikem deprese.
K tomuto závěru došla vědkyně tím, že pracovala s 28 páry jednovaječných dvojčat, která byly po 10 let oddělená. Jedno z nich bylo vystaveno šikaně a druhé ne. Změny v chemické struktuře v okolí genu tedy musely pocházet z prostředí a nikoliv z vlastního genetického materiálu.
