Slanost čili salinita mořské vody se odvíjí od toho, jak vypadá poměr mezi odparem a přítokem vody nové, ať už z deště, řek či odtávajících ledovců. Proměna koncentrace solí však není rovnoměrná: někde prší více, jinde se zase více vody odpařuje.
Tímto způsobem se napříč světovým oceánem proměňuje profil salinity. A je na tom něco nebezpečného? Bohužel ano.
Proměna koncentrace soli má vliv na mořské proudění a to zase na tvorbu procesů v atmosféře. Díky známému „efektu motýlího křídla“ se pak může stát, že i tato drobnost může mít dalekosáhlé následky. Proměny v takto zásadním parametru tedy stojí za to, aby byly detailně prověřovány.
Vědci ze Scrippsova oceánografického institutu a Národních Lawrencových laboratoří v kalifornském Livermoru nedávno porovnali údaje o oceánské salinitě v rozmezí mezi 600 severní a 600 jižní šířky v průběhu let 1599 – 2004. Získaná data porovnali s dvěma modely:
jedním, který ve vývoji klimatu a salinity nezahrnoval vliv člověka druhý, který ano.
Ze srovnání jasně vyplynule, že reálný vývoj proměn salininity je podstatně blíže modelu, v němž kartami globálního klimatu zamíchali svou činností lidé. „Výsledky dodávají důkazy pro to, že lidmi indukované změny klimatu jsou již zde.
Změny klimatu budou mít hluboké důsledky pro život lidí, kteří budou žít v průběhu následujících dekád,“ komentují své závěry vědci.