Lékaři, kteří se doposud setkali s člověkem zasaženým jedem mořské vosy, nedokázali zabránit účinkům jedu přímo. Namísto toho mohli pouze léčit některé z příznaků jeho aktivity (např. vysoký tlak) a doufat v nejlepší.
O mechanismu působení jedu se také neví vše. To, co vědcům neušlo, byla skutečnost, že působením jedu se v cévách vytváří droboučké póry, jimiž z krve odcházela nějaká podstatná složka. Jaká to ovšem byla, to známo nebylo.
Vědci pod vedením biochemičky Angely Yanagiharové z univerzity v Manoa na Havaji pracovali s hypotézou, že unikající substancí jsou draslíkové ionty, důležité pro správnou činnost srdečního svalu. Jelikož z dřívějších experimentů s bakteriemi věděli, že vytváření pórů v membránách, jimiž ionty unikají, může zabránit podání zinkové soli kyseliny glukonové.
Pokusným živočichům tedy podali jed a následně se příznaky pokoušeli léčit podáním této látky.
Testované myši se po podání zinku výrazně lépe zotavovaly. Výsledky prvních experimentů stále čekají na další potvrzení. Naděje je však veliká…