Vědci pod vedením prof. Bena Snowbridge z Case Western Reserve University v kalifornském Clevelandu pracovali na výzkumu krátkodobé paměti, tedy toho typu skladování informací, díky němuž si zapamatujeme například telefonní číslo, které nám právě teď někdo sdělil.
Pro tyto účely pracovali s mozkovou strukturou zvanou hippocampus, která je z velké části zodpovědná za vytváření vzpomínek. Část mozku hlodavců stimulovali slabým elektrickým proudem a pozorovali, jak je tkáň schopná signál předávat od buňky k buňce a podržet.
Zjistili, že tkáň je schopná podržet informaci o tom, která ze čtyř různých informačních cest byla stimulována, po dobu 10 vteřin. Stejný typ aktivity, jaký spatřili vědci ve tkáni „ve skle“ byl již dříve oznámen při výzkumech na primátích modelech v souvislosti s krátkodobou pamětí.