Domů     Příroda
Kde je blesků plná obloha?
21.stoleti 19.3.2009

Blesky byly kdysi pro člověka hlasem některého z bohů či přímo výrazem jeho hněvu. Dnešní člověk už vidí jen prostý a zákonitý atmosférický jev. Věda má jasno. Blesky byly kdysi pro člověka hlasem některého z bohů či přímo výrazem jeho hněvu. Dnešní člověk už vidí jen prostý a zákonitý atmosférický jev. Věda má jasno.

V zahuštěných a ochlazených vodních párách („mracích“) dojde nejprve k polarizaci elektrického náboje a posléze k jeho krátkodobému vybití doprovázenému světelným zábleskem a také „šokovou vlnou“ – zvukem hromu. A přesto – ruku na srdce – řada z nás se stále blesků bojí, nebo je naopak obdivuje.

Každou sekundu se objeví nad zemským povrchem okolo 100 blesků, na celém světě proběhne ročně kolem 16 milionů světelných bouří. A kde byste měli největší „naději“, že vás blesk zasáhne? Je přirozené, že největší množství blesků bude k vidění v oblastech, které jsou nejvíce bohaté na mraky, a tudíž i na srážky. Takové oblasti se nacházejí zejména v tropickém pásu zeměkoule, tedy okolo rovníku. Absolutním světovým rekordmanem v nadílce blesků je oblast okolo vesničky Kifuka v horách africké Demokratické republiky Kongo (dříve Zair). Místní příděl je plných 158 světelných výbojů na čtvereční kilometr oblohy za rok. Stříbrná a bronzová příčka pak patří jihoasijskému Singapuru a oblasti okolo severobrazilského města Teresina, které místní neřeknou jinak než Chapada do Corisco, tedy „plošina blesků“. Rekordmani v počtu zásahů bleskem jsou však i mezi lidmi. Podle Guinnessovy knihy rekordů byl takovým „šťastlivcem“ hlídač národního parku Shenandoah v americké Virginii, Roy Sullivan (1912–1983), přezdívaný „živý hromosvod“. Blesk jej během jeho života zasáhl sedmkrát a všechny zásahy Sullivan přežil. Našel si skutečně zvláštní způsob, jak se stát světovým rekordmanem!

21. STOLETÍ dodává:
 
Silný elektrický výboj má obrovskou teplotu a rychlost, a dokáže proto na Zemi poničit, co se dá. Úderem blesku do půd bohatých na křemík vnikají například tzv. fulgurity (bleskovce), trubičky tvořené sklem „made in nature“. „Blesková sklíčka“ nenacházíme ale jen v půdě. Četné stopy po „polibcích“ od hromovládného Dia nesou často i vyvýšené kameny či skály.


Svět blesků v číslech:

rychlost: až 220 000 km/h
teplota: až 30 000 °C (téměř 6x více, než je teplota povrchu Slunce)
intenzita elektrického proudu: až 300 kiloampérů
elektrický náboj: až 350 coulombů
energie: až 500 megajoulů
elektrické napětí: až 1 gigavolt
největší délka blesku na obloze: 190 km
délka trvání: několik desetin sekundy

Související články
Objevy Příroda 21.8.2025
Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech […]
Příroda 18.8.2025
Obyvateli nemocničních areálů jsou pacienti, kteří tam zůstávají přechodně a jen po dobu nezbytnou pro své uzdravení. Nicméně mezi pavilony Fakultní nemocnice Olomouc se ubytovali poněkud trvalejší „nájemníci“ – ohrožené ropuchy zelené Jejich atypický zvukový projev podobný zpěvu ptáků přilákal na jaře 2025 odborníky z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Těm […]
Objevy Příroda 14.8.2025
Představte si, že by se rostlina jednou ráno probudila a zjistila, že má svůj genetický manuál celý dvakrát. Přesně to se občas v přírodě stane – a podle nového výzkumu to může být pro druhy vstupenka k větší rozmanitosti, ale i k neviditelnému břemenu mutací. Duplikace celého genomu je zásadní genetická událost, která zanechává hluboké […]
Příroda 13.8.2025
Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte. Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let. Například termiti Mluví se o nich jako o inženýrech ekosystémů. Tito zástupci velmi sociálního […]
Jediná sršeň dokáže za den ulovit a sežrat 30 až 50 včel medonosných, proto je lidmi považována za závažného škůdce. Jako invazivní druh se navíc šíří Evropou. Nyní se ale blýská na lepší časy, vědci totiž zjistili, že bzučí na jedinečné frekvenci, což by mohlo být klíčem ke kontrole jejího šíření. Sršeň asijská (Vespa velutina) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz