Pátrání po látce, která by se s bakteriemi těžko snášela, není snadná věc. V principu je třeba všechny nové látky neustále testovat, což je prakticky mimo možnost běžného materiálového výzkumu. Vědci však zapojili technologii, s níž přišli jako první vědci z MIT. Ta umožňuje testovat až stovky materiálů současně a obrovsky tak urychlit proces vývoje.
Nový polymer byl v během laboratorních testů úspěšný v celých 96,7 % případů. Růst bakteriálních biofilmů se mu podařilo zarazit v tom nejrannějším možném stádiu. To znamená, že jde o výjimečně dobrého kandidáta nejen k výrobě povrchů, ale například i kanyl a katetrů.
