Entomologové již delší dobu vědí, že takzvané „luxusní struktury“ reagují na zvětšování proporcí těla jinak, než např. krovky či křídla. Tento tzv. allometrický růst souvisí nejen s kvalitnější výživou, ale i s celkovou kondicí brouka.

A právě o to nakonec jde. Takový sameček s větší pravděpodobností uspěje v boji s ostatními o možnost spářit se se samičkou.

Tato logika je jistě zřejmá i žákům nižších ročníků zvláštní základní školy. Mnohem větší problém je však prokázat, že k něčemu takovému v tělech obřího hmyzu skutečně dochází. Tým nestora výzkumů těchto jevů, prof.

Douglase Emlena z univerzity v Missoule ve státě Montana nedávno publikoval v prestižním časopise Science výsledky výzkumu, během nichž vědci manipulovali s geny brouků nosorožíků  tak, že je dočasně „uspali“.

Jejich cílem bylo prokázat vztah mezi inzulínem a inzulínu-podobným růstovým faktorem a růstem příslušných partií. Experiment potvrdil, že tato dráha je za růst těchto struktur skutečně do značné míry zodpovědná.

Skutečnost, že signalizace kvality samců souvisí s mechanismy růstu podle vědců vysvětluje, proč se tento mechanismus pohlavního výběru objevil u tolika skupin hmyzu nezávisle na sobě.